AIR MAX PLUS OG
TAJEMSTVÍ DESIGNU
Některé sportovní boty překročily svoje funkční kořeny a staly se kulturním fenoménem. Patří mezi ně i Nike Air Max Plus uvedená v roce 1998.
Jedinečný přírůstek do dynastie Air Max otevřel novou éru a připravil cestu dalším modelům. Na některých místech na světě se prodává už skoro dvacet let bez přerušení. Za tu dobu vznikly stovky barevných variant a provedení včetně modelů z pravé kůže, přepracovaných Ultra edicí a nazouvacích verzí. Největším uznáním významu Air Max Plus byl neoficiální rebranding – v některých oblastech je známější pod označením „Tn“, které se používá pro Tuned Air. Tahle jednotka se v ní totiž objevila jako první. Teď se původně neoficiální přezdívka začíná běžně používat všude.
Zatímco kultovní pozice téhle siluety je dobře známá, o jejím původu se ví méně. Bota navržená ostříleným Seanem McDowellem kombinuje výjimečný estetický vliv se třemi úplně novými výrobními postupy. McDowell vzpomíná, jak vlastně klasická běžecká bota vznikala.
McDowell (i když nevědomky) začal připravovat koncepci modelu Air Max Plus ještě předtím, než nastoupil do Nike.
„Povaloval jsem se na floridských plážích a jen jsem přemýšlel a kreslil návrhy. Bylo to jedno z mých nejkreativnějších období,“ vzpomíná na prázdniny, které si s přáteli užíval před nástupem do nové práce. „Jednou večer, když se stmívalo, začalo blankytně modré nebe přecházet do tmavomodré a zvedl se vítr, který si pohrával s palmami.“
Ta krásná scenérie povzbudila jeho fantazii. „Načrtnul jsem si to a napadlo mě, že by z toho mohl být hezký svršek. Že ti ty palmy pomůžou zůstat pevně na zemi.“ A uložil si ten nápad na později.
Krátce po svém nástupu do Nike v roce 1997 se McDowell pustil do vývoje úplně nové běžecké boty (a dokončil tak vznikající projekt pro firmu Foot Locker). Použil při tom inovativní technologii tlumení Max Air, kterou tvořily dvě protilehlé polokoule. Pracovně se jmenovala Sky Air a prodejce dostal na výběr z 15 různých návrhů. Žádný se ale do té doby nedočkal schválení.
„Když jsem zaslechl ‚Sky‘, hned jsem si vzpomněl na tu úžasnou oblohu na Floridě,“ vzpomíná McDowell, který začal svůj návrh rozvíjet. „Vytvořil jsem západ slunce. Pak modrou variantu. A taky fialovou. Zkusil jsem pár barev a variant oblohy, některé palmy měly hranatější tvary v technicistním stylu a jiné se zase vlnily ve větru.“
Další z charakteristických prvků Air Max Plus inspirovala velryba. „Klenek připomíná tvarem velrybí ocas,“ pokračuje McDowell. „Ocas nad hladinou je hrozně ikonický.“
McDowell neměl ve firmě ještě dost zkušeností, proto se liší i jeho Swoosh na botě Air Max Plus. Swoosh ještě nikdy nerýsoval. Neměl na něj žádnou šablonu. „Nikdo mi neporadil, protože jsem tam byl teprve krátce,“ říká. „Má trošku jiný tvar a ohraničení má zevnitř, i když všechny pokyny k používání značek tvrdí, že má být zvenčí.“
Bylo pro něj důležité i to, jak botu vnímá ten, kdo ji nosí. „Chtěl jsem botu nějak zdůraznit i při pohledu shora,“ vysvětluje McDowell. „Palmy na vnější i vnitřní straně vypadaly hezky, ale když jsem je chtěl dát i nahoru, bylo divné mít je propojené rovnou čárou. A tak jsem si řekl si : ‚Jak jinak by to šlo ještě udělat, aby to vypadalo zajímavě?‘“
Podle toho, jak obrovský má Air Max Plus vliv na módu, je snadné zapomenout, že byla původně určená k běhání, protože McDowell chtěl využít co možná nejvíc funkčních prvků včetně pružných drážek v přední části a osvědčených postupů Nike pro podrážku. „Teď je to obrovská lifestylová bota,“ vysvětluje. „Ale váží jen 340 gramů. Na botu s PU to bylo hodně málo – hlavně v době jejího vzniku.“
Sean jako zapálený sportovec chápal, že boření zaběhlých zvyklostí může otevřít cestu k nové funkčnosti. „Vyrůstal jsem jako běžec. Při běhání musíš dávat pozor na projíždějící auta a taky se starat, aby tě viděli i řidiči. Tak jsem si řekl: ‚Proto je divné, že u většiny bot jsou reflexní prvky vzadu a přitom spíš potřebuješ, aby byly co nejlíp viditelné zepředu,‘“ objasňuje. „A tak jsem přidal reflexní proužky od přední špičky až nahoru přes nárt a jazyk.“
Jeho důraz na detail se zaměřil i na jedinečnou podrážku. „Zrušil jsem různé polokoule v gumě, protože z vnitřní strany nejsou stejně vidět, takže by nebylo poznat, že jde o novou technologii,“ vysvětluje. Vytvořil barevné předěly, které přitahují pozornost k jednotce Tuned Air uvnitř. Na klenek přidal proužky s palmami a logo Tn. „Tyhle proužky ukazovaly na jednotku Air, která je určitě super,“ dodává.
Teď se pro Air Max Plus stalo synonymem právě logo Tn Air. Tahle šestihranná značka ale tehdy McDowella překvapila, protože už pracoval na návrhu týden a takový tvar mu do celkové koncepce nezapadal. „Netušil jsem, kam bychom ji měli dát, všichni mi ale tvrdili, že je moc důležitá a že musí být dobře vidět.“
McDowellova pauza mezi starým a novým zaměstnáním byla také důležitá pro jeho odklon od tradičních barevných variant. Představoval si, že v podobě první trojice variant Air Max Plus vypráví příběh odehrávající se od večera do rána. „Neměli jsem odborníky na barvy, proto jsou první tři modely pro celý příběh hodně důležité,“ prozrazuje. „První bota představovala soumrak, druhá byla skoro černá jen lehce do červena [použili reflexní síťovinu z Jordan XIII] a symbolizovala hvězdy na noční obloze a třetí byla jasně oranžová na znamení východu slunce vítajícího nový den.“
Bota Air Max Plus přišla se spoustou novinek a jednou z nich byla sublimační grafika na povrchu.
I když jeho návrhy byly hodně vzletné, McDowell doufal, že se mu povede je všechny uskutečnit. „Když jsem nakreslil barevný přechod, všichni tvrdili, že to nepůjde vyrobit, že nenajdu vhodný materiál. A tak jsem navrhl, abychom použili sublimační grafiku,“ vzpomíná. To ale ještě nikdy nikdo nezkusil.
Vzpomněl si na ohnivé přechody na tretrách Nike Flame (sestrách kultovní klasiky Omega Flame ze začátku 80. let), ve kterých běhal v mládí, a napadlo ho, že by se v nich mohl inspirovat. „Ta technika se používá na oblečení, proto mi přišlo, že to nebude nic složitého,“ pokračuje McDowell. Začali s nejsvětlejší modrou, přes kterou natiskly tmavší odstín. „První vzorek byl skvělý,“ pochvaluje si.
Způsob výroby byl tedy použitelný, na botu ale bylo potřeba ještě přidat logo prodejce. Po schůzce, které se McDowell zúčastnil s pozdějším prezidentem a generálním ředitelem NIKE, Inc. Markem Parkerem navrhl manažer firmy Foot Locker nebývalý experiment v průzkumu trhu – vystavit botu v jednom z obchodů před koncem vyučování a sledovat, co se bude dít.
„O nějakých pět, deset minut později se kolem boty nahrnulo asi deset dětí, které se ptaly: „Co to je? Kde se to dá koupit?“ vzpomíná McDowell. „Prodavači udiveně kroutili hlavami, že tu botu vidí taky poprvé, že nevědí, kolik může stát, ani kde se tam vzala. Ale děti dorážely a chtěli si ji hned koupit. Skoro šílely. Já jsem zářil nadšením.“
Od té chvíle se bota vydala na své vítězné tažení skoro po celém světě. McDowell to tušil od začátku a v hlavě mu nadosmrti utkvěl jeden z důkazů, jaký má tenhle model význam: „Viděl jsem, že si jeden člověk nechal celou botu potetovat ve stylu Tuned Air. Tetování na chodidle připomínalo podrážku. Po stranách měl proužky a loga Swoosh, černé až dozadu k logu Tn. Vypadalo to úžasně.“
Za dvě desítky let, co je Nike Air Max Plus na trhu, si nadšení fanoušků podle McDowella prošlo svými vzestupy i poklesy. Silueta je pořád oblíbená v New Yorku, kde se čas od času zařadí do hlavního proudu. V Paříži a Londýně se drží bez přestávky. A u protinožců – Melbourne a Sydney se starají o trvalý přísun nových místních barevných variant.
I když je teniska Tn hodně technická, její fanoušci pro ni mají jednoduché označení: Klasika.
Tenhle článek se poprvé objevil na NikeNews v prosinci 2017.