Představujeme basketbalovou trenérku Sally Nnamaniovou
Tohle hřiště je pro holky
Peace Players, Brooklyn
Sally Nnamaniová je od přírody spíš uzavřená, když ale hraje basketbal, chová se jako ředitelka zeměkoule. „Prostě nastoupíš a pořádně si zahraješ. Vůbec nezáleží na tom, co ti všichni říkají, když odejdeš z tělocvičny.“
Basketbal jí dal svobodu v budování sebedůvěry na hřišti, ale trvalo jí dost dlouho, než si ji dokázala udržet i mimo hru.
Sally ke hře přivedl její starší bratr, když se přestěhovali z Nigérie do New Yorku. To, že tam byla nová, jí moc nepomáhalo, ale našla si bezpečný prostor v basketbalu.
Když ale nehrála zápas, bylo pro ni náročné navazovat kontakty s vrstevníky. „Byla jsem uzavřená a s nikým jsem se nebavila. Můj trenér byl skvělý člověk, vozil mě na tréninky, ale nevěděl, jak mě zapojit do týmu.“
Čím víc Sally hrála, tím víc si uvědomovala, že komunikace je stejně důležitá jako uhrát 30 bodů. „Jestli chceš vyhrát ve velkém stylu, musíš na hřišti prostě komunikovat se spoluhráči. Musíte se chovat jako kamarádi.“
Na vysoké si začala všímat, že díky tomu, že se dokáže domlouvat se spoluhráčkami na hřišti, umí se s lidmi bavit i mimo palubovku. „Při sportování mi přestalo dělat problémy víc různých věcí. A tak jsem se dostala až k trénování.“
„Když jsem začala hrát a postupně jsem se zlepšovala, z tiché osmačky se stala holka, o které si ostatní říkali, že má asi něco společného s basketbalem.“
Sally Nnamaniová
Basketbalová trenérka
Sally je teď ředitelkou Peace Players Brooklyn – neziskové organizace, která pomocí basketbalu vychovává novou generaci lídrů – a svoje zkušenosti využívá k budování sebedůvěry u dětí na hřišti i mimo něj. Basketbal vnímá jako prostředí, ve kterém je může učit týmové práci a spolehlivosti – ale hlavně tomu, že každý z nás je důležitý.
„Snažíme se jim poskytovat příležitosti k nahlédnutí do velkého světa,“ prozrazuje. „Ve světě je toho tolik. A ty patříš k [Peace Players]. Nezáleží na tom, odkud jsi ani kde bydlíš, prostě patříš sem.“