Dovednost, kterou potřebuješ k udržení věčného mládí

„Jestli chceš poznat rozdíl ve svojí vícesměrné rychlosti a reakční době, nemusíš trávit celé hodiny na překážkové dráze. Zlepši svůj pokrok s těmihle cviky na zlepšení hbitosti, které se dají provádět denně nebo jako součást rozcvičky,“ radí Nunez.

1. Začni se zpomalením.
   „Znalost toho, jak správně zmírňovat nárazy a stabilizovat tělo, je základem trénování hbitosti,“ říká Nunez. „Než začneš pracovat na rychlosti, musíš se naučit zastavit,“ vysvětluje. Tady je rychlý test, ať zjistíš, jestli máš správný základ, na kterém můžeš stavět: Po krátké rozcvičce se postav do mírného stoje rozkročného a co nejrychleji udělej dřep a drž ho dole. Třeseš se nebo jsi stabilní? „Jestli se vůbec nekymácíš, pak máš kontrolu nad postojem svého těla při dynamickém pohybu. Ale pokud vrávoráš a přidáš na síle nebo rozsahu – řekněme třeba tím, že místo dřepu uděláš dřep s výskokem – tak to by byl návod na katastrofu, protože tvoje tělo není připravené zvládnout dynamickou zátěž, když zastavíš,“ pokračuje Nunez.
   
   Jestli se třeseš, zaměř se před dalším tréninkem hbitosti na zlepšování stability. Nunez doporučuje začít vestoje a rychle přejít na balancování na jedné noze po dobu tří až pěti vteřin, pak vyměnit nohy a několik kol opakovat. Pokud ti dělá problémy rovnováha, začleň do tréninku několikrát do týdne víc cviků na jedné noze.
2. Změň směr.
   Jakmile budeš mít pod kontrolou stabilitu, můžeš začít pracovat na hbitosti. Nezapomeň: „Život se neodehrává v lineární rovině,“ tvrdí Nunez. Znamená to, že se nepohybuješ jenom jedním směrem. Trénování by mělo probíhat ve všech třech rovinách pohybu: sagitální (dopředu a dozadu), příčné (otáčení zleva doprava a zprava doleva) a čelní (ze strany na stranu nebo z boku).
   
   „Když si postavíš atletický žebřík, nakreslíš si ho křídou nebo si ho vytvoříš pomocí lepící pásky, umožní ti provádět všechny druhy triplanárních pohybů – od pohybů vpřed a přechodů po vytáčení do stran,“ dodává. (Tvým cílem je pokaždé udeřit na značku, může to být uvnitř žebříku nebo mimo jeho okraje, ať si vylepšíš svoje prostorové povědomí.) „Čím větší jistotu získáš, tím víc můžeš přidat na rychlosti ve všech směrech, ale s menším rizikem zakopnutí nebo ztráty pozice do té míry, kdy ji nemůžeš rychle obnovit,“ pokračuje Nunez. Jestli tahle cvičení na žebříku neznáš, rychle si je vyhledej přes Google a klikni jenom na odkazy, co pochází od uznávaného a kvalifikovaného trenéra.
3. Zapoj své reflexy.
   Teď, když se zlepšuješ v pohybu do všech stran s menší pravděpodobností pádu, můžeš se pustit do poslední fáze trénování hbitosti: ladění reflexů. „Cvičení, jako je házení tenisovým míčkem nebo medicinbalem o zeď a jeho chytání, nebo prosté udržování míče nad zemí, tě nutí k dynamickému pohybu. Reaguješ totiž na nepředvídatelný pohyb předmětů,“ radí Nunez. A znovu platí: „Pracuješ na všech rovinách pohybu – podřepech, otáčení, pohybech do stran – co tě nutí zrychlovat, zpomalovat a okamžitě zastavovat, což maximalizuje kontrolu těla. Časem budeš moct důvěřovat svým pohybovým vzorům, až se do toho naplno opřeš,“ vysvětluje.
   
   „Jestli se chceš posunout ještě o kus dál, zkus hodit míč pokaždé na jiné místo nebo praštit do balónu pokaždé na jiném místě,“ doporučuje Nunez. Čím víc se učíš, jak se pohybovat, aniž přesně víš, kam se přesuneš dál, tím budou tvoje reflexy bystřejší.

Na práci na hbitosti je nejlepší, že se dost podobá dětské hře. Přestávka ve škole? Trénink? Možná je to nakonec všechno stejné.