Nastavení mysli, které ti pomůže se sebevědomím pro den porodu

Těžce dýcháš. Dostáváš se do cílové rovinky. Možná máš pocit, že už dál prostě nemůžeš. Ne, teď neběžíš závod, právě totiž rodíš.

Jestli jsi aktivní člověk, máš velké štěstí a můžeš mít na porodním sále pěkný náskok. „Existuje dostatek důkazů, že pacientky, které během těhotenství cvičily, zvládají nepohodlí a bolest při porodu líp než ty, které necvičily,“ říká doktorka Amanda Williamsová, certifikovaná gynekoložka z Oaklandu v Kalifornii a členka poradního výboru Nike (M)ateřstvím v pohybu.

Čím to je? Pohyb může tvoje tělo natrénovat na určité nároky, které na něj porod klade. Slyšela jsi už o vyšší kapacitě plic? Ale nejsou to jenom fyzické výhody. „Častokrát právě ženy, které jsou zvyklé překonávat náročné situace, mají ty nejlepší zážitky z porodu,“ říká dr. Williamsová.

Stejně jako během náročného závodu nebo těžkého tréninku jsou pro získání sebedůvěry při porodu potřeba ty správné strategie pro propojení mysli a těla. Možná nemůžeš přesně odhadnout, jak tvůj porod proběhne, ale můžeš sama sebe připravit, abys zvládla cokoli, co přijde. Tady ti přinášíme několik jednoduchých, ale účinných způsobů, jak se můžeš cítit ve svůj velký den jako ta nejdrsnější máma, kterou už teď jsi.

Pozitivní a odhodlané nastavení mysli ti umožní plně využít všechny tvé fyzické schopnosti, ať už je to v tělocvičně, nebo na porodním sále. Pokud sama nevěříš tomu, že něco dokážeš, řekněme třeba zvednout činku (nebo vytlačit miminko), tvoje tělo často zareaguje podle toho. „Pokud v hlavě s kontrakcí bojuješ, pravděpodobně se psychicky zasekneš a tvoje tělo se jí nepoddá – a stejně tak i tvoje děložní hrdlo,“ říká Cherie Seahová, porodní dula z oblasti Bay Area.

Abys snížila pravděpodobnost toho, že si vyvoláš opačnou fyzickou reakci, než jakou chceš, studie doporučují nahradit obavy pozitivními myšlenkami (říkej si: „To zvládnu,“ místo „To je taková hrůza.“). To ti může pomoct se snížením úzkosti. Seahová navrhuje, aby sis před termínem porodu sepsala afirmace, které budou zmiňovat tvé konkrétní obavy, třeba něco jako: „Moje tělo ví, jak porodit dítě,“ nebo „Tohle dokážu minutu prodýchávat.“

Když si budeš tyhle afirmace během těhotenství opakovat, dokážeš tak upravit svoje uvažování o porodu a o tom, co všechno zvládneš. Pokud to půjde, vzpomeň si na svoje afirmace i během porodu. „Někdy může zafungovat jako terapie celý proces, kdy si svoje afirmace sepíšeš a pověsíš je tam, kde budeš rodit. Pomůže ti to zbavit se stresu,“ říká Seahová. Pozitivní rozhovor se sebou samotnou, to prostě musí fungovat.

Určitě bys nešla na lekci nějakého nového cvičení, kdyby sis předtím nezjistila, jak bude probíhat. A když si zjistíš, co se během porodu s tvým tělem děje, například si prohlédneš obrázky toho, jak kontrakce pomáhají otvírat porodní cesty, nebo si přečteš o pozitivních zkušenostech s císařským řezem, může ti to pomoct cítit se daleko líp připravená.

Na co si dát pozor? Dnes se dá najít tolik informací (a taky opravdu děsivé porodní příběhy), a proto tě podle Seahové až moc informací nemusí úplně uklidnit. Sežeň si informace, které potřebuješ, snaž se to s googlováním nepřehánět a vybírej si jenom pár zdrojů, kterým důvěřuješ a které znáš. Ideálně můžeš začít třeba u svého gynekologa, porodní asistentky, duly nebo na předporodním kurzu, pokud souzní s tvými hodnotami.

Stejně jako extrémně dlouhý běh nebo těžký intervalový trénink ani porod se nedá předvídat. Možná si přeješ porodit bez jakýchkoli zásahů nebo vaginálně, ale s cílem ochránit tvoje zdraví a/nebo zdraví tvého miminka se věci můžou vyvinout jinak – a je to tak v pořádku. (Co dál? Epidurál může být požeháním. Není to žádná ostuda, když ho chceš.) „Abys líp zvládla všechno, co tě čeká, přistupuj k celému procesu pozitivně a soustřeď se na části porodu, které můžeš ovlivnit,“ říká dr. Williamsová. „Vyber si to, co je pro tebe nejdůležitější, jako třeba mít u sebe někoho, kdo tě podpoří, nebo dostat co nejdřív dítě na prsa.“

Když se zaměříš na záležitosti, které můžeš ovlivnit, nebudeš se pak trápit výčitkami, co jsi mohla udělat jinak. „Ženám říkám, aby se na porod připravily, jak nejlépe dokážou, ale aby taky chápaly, že každý porod je jedinečný a není to jejich vina, když to nedopadne tak, jak chtěly,“ říká Andreka Peatová, licencovaná klinická psycholožka z Decaturu v Georgii, která se specializuje na psychické zdraví matek.

Pokud během porodu začneš panikařit (je to úplně normální), bude se ti těžko vymýšlet nějaký kreativní způsob, jak ho zvládnout. „Důvodem je to, že logická část mozku se v podstatě vypne ve chvíli, kdy naskočí ta část ve stresu,“ říká Peatová. Ale jako sportovkyně víš, že můžeš použít tělo, aby mozku poslalo signál, že se má uklidnit.

Hluboké dýchání je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak to můžeš podle Peatové udělat. Pomalé a hluboké nádechy a výdechy můžou tvému tělu dát signál, že jsi v bezpečí, a to může pomoct vypnout jeho reakci útok nebo útěk. „Zaměstnáš tak svou mysl, aby bezhlavě neutíkala do neznáma, a vyšleš svému tělu fyziologický signál, že může být v klidu,“ říká Peatová. (Navíc podle Seahové soustředění na dech pomáhá k tomu, aby se mysl tolik nesoustředila na sílu kontrakce. Pět dlouhých nádechů a výdechů a kontrakce je pryč.)

Je těžké zkoušet něco nového hned naostro v největším boji, a tak trénuj předem techniky hlubokého dýchání a další podpůrné strategie, které si na porodní sál přinést s sebou.

„Když svoje tělo bičuješ k co nejlepšímu výkonu při tréninku, tak je úplně normální, vlastně i prospěšné, když cítíš mírný diskomfort. V tuhle chvíli už snad dokážeš rozeznat bolest, přes kterou můžeš jít, od té, která signalizuje, že je čas zastavit. A stejný princip ti pomůže i během porodu,“ říká Peatová.

Důvěřuj svému tělu, když ti říká, že něco není úplně v pořádku (opravdu, poznáš to). Na druhou stranu ale nezapomínej, že všechny ty náročné fyzické projevy znamenají, že se děje něco dobrého. „Porod je přirozený fyziologický proces a nepříjemné pocity se nerovnají nebezpečí,“ říká dr. Wiliamsová. Když přijmeš tenhle příjemně nepříjemný pocit a vzpomeneš si na to, jak ho můžeš zvládnout, budeš se cítit neuvěřitelně silná.“ Stejně jako během (ano, uhodla jsi) náročného tréninku: Možná v tu danou chvíli máš pocit, že vypustíš duši, ale potom? Jsi na sebe pyšná, cítíš se skvěle a o to silnější.