Profesionálové radí, jak na poporodní nastavení mysli

Potom, co jsi zvládla nějakých 40 týdnů v sobě nosit malého človíčka, nemluvě o spoustě minut nebo hodin (nebo dní!), které trval porod, je úplně normální cítit se vyčerpaně, přetaženě a tak trochu jako na emoční horské dráze. A může to být opravdu, ale opravdu těžké: Někdo musí čelit nepředstavitelnému šoku a smutku ze ztráty miminka, někdo zas zažívá poporodní úzkosti, deprese a další zdravotní komplikace. Pokud je to tvůj případ, kontaktuj svého lékaře, aby ti co nejdříve pomohl.

Ale i když věci jdou víceméně hladce, je úplně normální, když ti přijde, že je to všechno neuvěřitelně náročné. Ve skutečnosti až 80 % žen zažívá během prvního až druhého týdne po porodu tzv. poporodní blues.

„Náročnost poporodního období opravdu podceňujeme,“ říká doktorka Amanda Williamsová, certifikovaná gynekoložka z Oaklandu v Kalifornii a členka poradního výboru Nike (M)ateřstvím v pohybu. „Lidé tráví spoustu času obavami ohledně porodu, ale naprosto ignorují skutečnost, jak náročné může být období po něm.“

Ve chvíli, kdy se fyzicky dáváš dohromady, ve tvém těle probíhají různé hormonální změny a řešíš novou realitu péče o miminko, se dá těžko odhadnout, jak se v prvních týdnech budeš cítit. Ale určitě se to dá a rozhodně bys měla najít způsoby, jak můžeš pečovat sama o sebe. Pokračuj a přečti si pět rad od expertů, které ti pomůžou zvládnout tyhle náročné první týdny a ochránit tak svoje psychické zdraví.

Po návratu domů můžeš zažívat příliv energie (za kterým stojí adrenalin a oxytocin), ale zkus se šetřit, i pokud jsi člověk, který pro svoje duševní zdraví potřebuje cvičit. Tvoje děloha se pořád ještě vrací do své původní velikosti, krvácíš a co teprve tvůj spodek… nejspíš dost bolí. Pokud máš tu možnost, že můžeš svému tělu dopřát čas na to, aby se dalo dohromady, umožni mu to. Podpoříš tak i svoji duševní pohodu, doplníš energii a rychleji pak začneš fungovat zase jako dřív.

A jak by to mělo vypadat? Cherie Seahová, porodní dula z oblasti Bay Area, poznamenává, že čínský princip hájení – klid na lůžku co nejvíce je to možné během jednoho měsíce po porodu – je dobrou inspirací. Nicméně Williamsová doporučuje trošku pohybu každý den, protože tím snížíš riziko krevních sraženin (máme na mysli pomalou chůzi několik minut kolem domu, lehké protažení a vyvětrání se venku, které ti taky může zlepšit náladu). A hlavně hledej rovnováhu. Když už budeš mít dost horizontální polohy, můžeš začít své procházky prodlužovat, zapojit práci s dechem a o trochu víc se protahovat. Jen si potom nezapomeň (ano, ano, je to tady) zase odpočinout.

„Jakmile ti lékař dovolí cvičit, přidávej postupně nějakou aktivitu, která je ti příjemná fyzicky i psychicky. Fyzická aktivita ti může přinášet pocit naplnění a hrdosti ve chvílích, kdy se jinak cítíš naprosto vyčerpaně. A endorfiny k tomu dostaneš jako bonus,“ poznamenává dr. Williamsová. Ještě pořád se nepouštěj do ničeho náročného a rozhodně se pak nezapomeň zaslouženě pochválit.

Pokud máš to štěstí, že máš kolem sebe lidi, na které se můžeš spolehnout, pak ti nejspíš moc rádi pomůžou. Jen je musíš nechat. „Teď není chvíle na to, aby sis hrála na hrdinku a říkala, že všechno zvládneš sama,“ vysvětluje dr. Williamsová. (Ano, jsi skvělým rodičem, právě proto, že se nesnažíš to všechno sama zvládnout.)

Pokud to půjde, tak si můžeš všechno dopředu naplánovat. Před porodem se domluv s rodinou a přáteli, kdo ti může něco uvařit. Pokud máš rodinu, která ti chce pomoct (ale opravdu pomoct, ne se jenom přijít podívat na miminko), rozplánuj si jejich návštěvy, ať máš další pomoc k dobru. Dej jim k dispozici seznam věcí, které ti pomůžou, jako je třeba nákup potravin, uklizení kuchyně, vyvenčení psa nebo čas strávený se starším sourozencem, ať se ty můžeš věnovat jenom miminku. Takhle se zvládneš vyhnout obávané otázce: „S čím ti můžu pomoct?“ Věříme, že tvoje budoucí já ti za tuhle přípravu poděkuje.

Tyhle první týdny jsou skvělou příležitostí, kdy tě můžou přepadnout úzkosti. Hormony řádí, spánek je pro tebe spíš z říše snů a dokázat zpomalit (a přijmout pomoc) může být opravdu těžké, hlavně pokud jsi člověk, který si rád věci dělá sám. Je to úplně normální, ale… Nebuď na sebe tak přísná. „Procházíš zásadní životní změnou a tvým úkolem je se zahojit, seznámit se s miminkem a zjistit, jak se máš o sebe i o něj v téhle nové životní kapitole starat,“ říká Andrea Peatová, licencovaná klinická psycholožka z Decaturu v Georgii se specializací na zdraví matek.

„Najdi si v průběhu dne krátké chvilky, kdy se můžeš věnovat sama sobě,“ doporučuje Peatová. Užij si sprchu, která bude trvat delší dobu než 30 sekund, zatímco někdo jiný chová miminko. Dej svému partnerovi nebo jinému členovi domácnosti miminko na hodinu na starost, ať se ty můžeš vyspat. Věnuj 30 (nebo 15 nebo aspoň 5) minut něčemu, co máš ráda, třeba čtení knížky, luštění křížovky – můžeš to udělat dokonce i během kojení – ať ti pořád zůstane něco z tvého starého já.

Občas je těžké poznat, jestli zažíváš typické poporodní blues, nebo něco daleko vážnějšího. Podle Peatové je normální během prvních dvou týdnů mít náladu pod psa nebo zažívat změny nálad. Ale pokud tvoje špatná nálada přetrvává – možná neustále brečíš, zažíváš konstantní stavy úzkosti nebo cítíš absolutní odpojení od svého miminka – začni to řešit se svým lékařem.

I když třeba jenom potřebuješ, aby tě někdo vyslechl, během téhle ohromné změny pro tebe může být terapeut skvělým řešením. Často mají dlouhé čekací lhůty, takže dr. Wiliamsová doporučuje kontaktovat terapeuta nebo terapeutku už během těhotenství a možná si i předem domluvit poporodní schůzku, především pokud už jsi v minulosti nějaké psychické problémy řešila.

A co dělat, když se cítíš špatně, že to nezvládáš, nebo když zažíváš pocity viny, protože dáváš sebe na první místo? Pamatuj si, že když se postaráš o sebe, dokážeš se pak postarat i o druhé. „Neexistuje lepší dárek, který můžeš dát sobě nebo své rodině, než je tvoje vlastní pohoda,“ říká Peatová.