Najdi svoje flow – a nech ho plynout

Může se to zdát jako zázrak, ponořit se do aktivity („zhltnout“ knihu, sjet vlnu) tak, že úplně zapomeneš na svůj nekonečný seznam úkolů, na svoje každodenní obavy nebo dokonce na svůj telefon. Ale ve skutečnosti prožíváš velmi reálný psychologický stav – flow. Jeho tajemstvím je, že vytváří příležitost k opravdovému pokroku a může se jednat o sportovní dovednosti, výkon nebo vlastně o cokoli, co vyžaduje soustředění.

Flow nastává, když se naprosto propojíš s tím, co děláš. „Může to být definováno jako úplné pohlcení přítomným okamžikem,“ vysvětluje Morgan Levyová, PhD, licencovaná psycholožka z Boca Raton na Floridě, jejíž specializací je stres, úzkost a vyhoření. „Je to skoro jako když zažíváš propojení toho, co děláš, a vědomí sama sebe.“ Podle Levyové je to opak toho, jak spousta z nás většinu času funguje.

„Představ si svoji mysl jako laptop nebo telefon. Většinu času máš otevřených několik záložek a aplikací naráz, což může tvoje zařízení zpomalovat,“ vysvětluje Randy Paterson, PhD, psycholog z Vancouveru a autor knihy How to Be Miserable In Your Twenties. „Ve stavu flow věnuje zařízení mnohem víc ze své kapacity na běh jediné aplikace, která tak může fungovat optimálně.“

Experti věří, že s trochou úsilí je možné dostávat se do stavu flow cíleně a často. A díky tomu se můžeš zlepšovat v tom, co děláš.

Psycholog, který poprvé přišel s konceptem flow v roce 1990 (Mihaly Csikszentmihalyi, pokud tě zajímají maličkosti), tento stav považoval za optimální životní stav. Ve flow děláš něco náročného a naprosto naplňujícího a zábavného zároveň. Naplno přitom využíváš svoji kapacitu. Podle Csikszentmihalyiho se člověk cítí „silný, ostražitý a sebevědomý, má věci pod kontrolou a je na vrcholu svých schopností.“ Problémy mizí.

Další známé psycholožky a psychologové, jako Martin Seligman, věří, že stav flow je klíčem k dosažení hlubokého, skutečného štěstí. Nejenom, že se při flow cítíš dobře, jsi i klidnější, spokojenější a lepší v dané aktivitě. „Ten skvělý pocit poté stojí za to si vychutnat, protože ti může pomoct prožít to, co právě skončilo, a nevrhat se hned na další věci,“ říká Paterson.

Stojí za tím biologický důvod. „Když jsi ve stavu flow, tvůj mozek uvolňuje neurotransmitery, jako je dopamin a serotonin, díky kterým se cítíš dobře,“ vysvětluje Levyová. Když jsou tyhle stavy pravidelné, může to pak mít velké výhody pro tvoje psychické zdraví a produktivitu.

Výzkum odkryl přímé spojení mezi tím, když jsou atleti ve flow a jejich maximálním výkonem. „Z perspektivy sportovní psychologie nastává flow ve chvíli, kdy jsou tělo a mysl naprosto synchronizované,“ říká Joel Fish, PhD, ředitel Centra pro sportovní psychologii ve Filadelfii. Díky tomu získáváš ohromnou příležitost a můžeš pokořit trénink dne, být za hvězdu na fotbalovém hřišti nebo třeba zvládnout držet se svého cíle jíst kvalitnější sacharidy.

Jak ukazují studie, pravidelným stavům flow je přisuzované lepší sebevědomí a sebeúcta. To kvůli tomu, že aktivity, které vyvolávají flow, bývají příjemné a jejich prováděním se v dané aktivitě ještě zlepšíš. „Lidé, kteří pravidelně dosahují tohohle stavu, se zlepšují v dané aktivitě a díky tomu mají větší šanci cítit se sebevědoměji,“ podotýká Levyová.

Když se všechny tyhle výhody zkombinují, máš nejlepší předpoklady jít odhodlaně a s nadšením za svými cíli.

Nejspíš už se ti mockrát podařilo dostat se do flow, aniž to byl tvůj záměr – někdy si to člověk ani neuvědomí. (Jestli už se ti někdy podařilo složit puzzle během pár hodin, tak gratulujeme, flow by ti šlo.)

Často se to stává spontánně. Ale jestli se chceš dostat do stavu flow úmyslně, řiď se těmihle kroky.

Nejlepší pro navození stavu flow je, když děláš něco, co tě skutečně baví a je to trochu náročné, ale ne zase tolik náročné, aby tě to frustrovalo. To by tě pak totiž vyhodilo z flow velmi rychle. Ta aktivita by ti taky měla dávat jasnou a okamžitou zpětnou vazbu, díky které v tom chceš pokračovat. „Obvykle je to dobrý pocit z toho, co děláš,“ říká Levyová.

Sporty jsou na flow skvělé. Hlavně aktivity, které vyžadují tvoji pozornost, jako horolezectví, jóga, surfování nebo lyžování, protože „jsi v daném okamžiku a nepřemýšlíš o minulosti nebo budoucnosti,“ jak říká psycholog Fish. Takové soustředění umí vytvářet další a další skvělé stavy, na kterých se můžeš nechat vézt.

Stav flow ale může nastat z čehokoliv, co tě pohltí natolik, že na chvíli zapomeneš na všechno ostatní a ztratíš pojem o čase. „Příkladem může být třeba umývání nádobí, skládání oblečení, šachy, tancování, umývání auta nebo psaní,“ říká Levyová. Klíčem k nezáživným aktivitám, jako jsou domácí práce, je udržovat si vědomí, namísto toho, aby člověk přepnul na autopilota a nechal své myšlenky běhat maratony. „Když umýváš nádobí, můžeš se soustředit na to, jak to nádobí vypadá, jak ho cítíš v rukou nebo na zvuk tekoucí vody,“ vysvětluje. (Tenhle poslední tip je dva v jenom, protože taky zlepší tvoji všímavost.)

Plánování konkrétních aktivit, které podporují flow, zvýší tvoji šanci dostat se do tohohle stavu. „Začni pomalu,“ říká Levyová. „Můžeš si nastavit upomínku na telefonu, že každý den strávíš určitou dobu, třeba jenom pět minut, nějakou aktivitou. „Neexistuje na to vyloženě správný nebo špatný čas, ale když se budeš držet stejného časového rámce, budeš důslednější a do flow se dostaneš přirozeněji,“ dodává. A důslednost může být pro zlepšení dokonce zásadnější než tvrdá práce.

Stav flow vyžaduje soustředění, takže si najdi místo, kde budeš mít klid, vypni si telefon nebo ho přepni na režim Nerušit a připrav si všechno, co potřebuješ, ať můžeš začít. Tenhle krok je hodně důležitý a pomůže ti se líp soustředit. Ale není to jenom o tom. „Příprava a do určité míry i rituál, který si z toho uděláš, pomůžou nastavit mozek, aby se dostal do flow,“ říká Paterson. Možná vždycky posloucháš stejnou písničku, když si na sebe bereš oblečení na cvičení, nebo si připravuješ barvy a štětce na stejném pracovním stole, než začneš malovat.

Jestli ti nepomohlo zbavit se věcí, které tě rozptylují, zkus přechodnou aktivitu, která utiší tvoje vnitřní tlachání. „Krátká meditativní procházka, při které můžeš pozorovat věci kolem, poslouchat zvuky a cítit vůně, je na začátek dobrá,“ doporučuje Kelley Kitleyová, licencovaná klinická sociální pracovnice a psychoterapeutka z Chicaga. „Nastavíš tím záměr ještě před tím, než začneš se svojí aktivitou, a pomůže ti to zvýšit povědomí o prostředí kolem tebe, takže se můžeš soustředit na to, co je tady a teď.“

Můžeš mít všechno skvěle připravené, ale nemůžeš vždycky zařídit, aby to vyšlo (bohužel). Ber flow jako kamaráda nezávazně pozvaného na party než jako čestného hosta – je vítaný, chtěný, ale není nezbytně nutný. „Nemůžeš pořád kontrolovat, jestli tam už jsi, jestli je to flow, protože podstata stavu flow je, že nepřemýšlíš o své reakci,“ vysvětluje Paterson. Když to moc řešíš, odvádíš mozek pryč od plynutí.

Jinými slovy, jdi se proběhnout, okopej záhonek anebo otevři svůj zápisník. Zbytek se o sebe většinou postará sám. Jakmile z tebe bude profík na flow, už tě nic nezastaví.