ClearBear Brothers: Jsme součástí přírody

Podle dvojčat ClearBeara a Haatepah nedokáže nic lidi spojit tak jako jejich vztah k přírodě.

„Jsme tvoření stejnými tekutinami, kovy a minerály jako všechno na Zemi a ve vesmíru,“ říká ClearBear, kterému je 22. „Tu sounáležitost máme všichni v krvi, jsme jí prodchnutí a na to nesmíme zapomínat.“

ClearBear založil se svým společníkem Cualiem Sjednocené hnutí původních obyvatel, což je rozrůstající se organizace, která pomáhá lidem vrátit se ke svým kořenům. Oba bratři byli v dětství adoptováni a později si prošli cestou hledání svých kořenů společně. Objevili je mezi původními obyvateli Ameriky a odhalili svoje rodové vazby ke kmenům Kumeyaay, Pai Pai a Chichimeca-Guamare. Nalezenou identitu využívají při svém úsilí o změny a rozšiřování povědomí o problémech, jimž čelí jak příslušníci jejich etnika, tak i samotné životní prostředí. Domnívají se přitom, že tyto problémy spolu souvisí a dotýkají se každého.

„Způsob života nás, domorodých obyvatel, jde ruku v ruce s touhle zemí, protože my jsme tahle země,“ říká Haatepah. „My všichni jsme tahle země.“

Oba bratři žijí v Kalifornii a vedle svých občanských aktivit se živí hudbou. Zeptali jsme se jich, jak si navzdory vzdálenosti zůstávají nablízku a jak podle nich může každý člověk ještě dnes prohloubit svoji vazbu s přírodou.

Zdá se, že vás spojuje víc než to, že jste bratři a dvojčata. Určitě vás silně spojilo i společné objevování vašich kořenů a identity a taky překonávání problémů, které tomu předcházely. Jak jste svoji životní cestu oba vnímali?

ClearBear: Byli jsme hodně malí [když nás adoptovali], takže jsme o naší kultuře nemohli nic vědět, protože jsme byli teprve batolata. Ze začátku jsem se bál zjistit, kdo jsem. Ani ne kvůli nějaké rodinné historii, ale proto, že jsem netušil, co se můžu dozvědět. Vůbec jsem nevěděl, kdo jsem.

[Naši adoptivní rodiče nám řekli:] „Jste indiáni.“ To je hodně obecný pojem. Po celé Americe existuje spousta různých kultur, jazykových skupin a kmenů. Když se o někom řekne, že je indián, říká to o jeho identitě pramálo.

Díky tomuhle střípku jsme ale dokázali náš původ odhalit. Historie původních obyvatel a jejich migrace nás vždycky fascinovaly, takže jsme si dokázali potřebné informace pospojovat.

Haatepah: Že patříme k původním obyvatelům Ameriky nás poprvé napadlo v 8 nebo 9 letech. Akorát jsme nevěděli, ke kterým kmenům.

Na střední škole jsme pak založili indiánský klub. Pozvali jsme do něho indiánské studenty a snažili se pořádat akce, při kterých jsme se učili o naší kultuře. Protože jsme nevěděli, ze kterého kmene pocházíme, nasávali jsme informace o všech kmenech z celé Ameriky – Severní, Střední i Jižní. Zabývali jsme se všemi kmeny od Aljašky po nejjižnější části Chile a Argentiny. Byli jsme tím doslova posedlí.

ClearBear: To je fakt.

Haatepah: Získali jsme si co nejvíc informací. Když jsme pak našli svoji biologickou rodinu, kladli jsme jim různé otázky a z jejich odpovědí jsme dokázali vydedukovat, ze kterých kmenů pocházíme.

Jaké to bylo konečně odhalit svoji domorodou identitu a moct říct „tohle je můj původ, tohle jsou moji lidé“?

ClearBear: Upřímně řečeno, bylo to jako... Jako když se člověku při poslechu nějaké hodně dobré hudby začne dělat husí kůže. Asi tak. Řekl jsem si: „Ty jo, to je boží! Wow! Tihle úžasní lidé jsou moji předkové.“

Oba se aktivně věnujete osvětě nejen v oblasti práv domorodého obyvatelstva, ale taky klimatických změn a dalších problémů životního prostředí. Jak vám odhalení vašich kořenů pomohlo věnovat se oběma těmhle oblastem?

Haatepah: Když to řeknu s velkou nadsázkou, tak naši předkové byli prvními ekology. Naši lidé vždycky věděli, jak s přírodou spolupracovat a žít v harmonii s ní. Takže ten ekologický aspekt je s identitou původního obyvatele Ameriky nerozlučně spjatý.

ClearBear: Přístup západní civilizace je zaměřený spíš na podmanění si země a její ovládnutí, ne na spolupráci s ní. Pokud jde o půdu a suroviny, lidské ego přebíjí všechno. Dokážeme obětovat cokoli, kromě našich přání a potřeb.

To, čemu učili naši předkové, jak žili a jak dodnes z velké části žijí, se nazývá polokultivace, spolupráce se zemí. Naši lidé spolupracovali se zemí tak, aby mohla vzkvétat. Byli jí prospěšní a ona byla prospěšná jim.

Hrozně mě překvapilo, že všechny ty rozdílné kultury, jazykové skupiny a náboženské systémy mají jednu společnou věc – všechny uznávají jako základní fakt to, že člověk je součástí přírody a že jak se k ní chová, tak se zachová ona k němu.

Spousta lidí využívá současnou situaci k tomu, aby chodili ven a víc vnímali přírodu – to je vaší domorodé kultuře hodně vlastní. Co si myslíte o tom, jak jsou lidé propojení s přírodou?

ClearBear: Spousta lidí už nemůže vydržet to nekonečné sezení doma a hledá nějaký únik. Venku vládne pomalejší tempo. Člověk se tam líp propojí s přírodou, se Zemí, se svými předky. A může se zamyslet Kdo tady žil přede mnou? nebo si říct Teda, to je krása. Jaktože jsem si nikdy nenašel čas si tohle prohlédnout?.

Práce aktivisty s sebou přináší spoustu napětí a stresu. Zdaleka nejlepším lékem proti stresu je, aspoň teda pro mě, příroda. Vím, že to může znít jako klišé, ale je to doopravdy tak. Zajdu se projít do přírody a hned se cítím mnohem líp.

Máte podle vás teď k sobě a k zemi ještě blíž?

ClearBear: Nedávno jsem si pořídil karavan, takže teď objevuju, jaké to je být na cestách. Samozřejmě vždycky udržuju bezpečný odstup od lidí a dbám na bezpečnost. Právě nedávno jsem se takhle projel po krásných místech. Dnešní společnost jede na plné obrátky. Podle mě má současná karanténa tu výhodu, že můžeme zpomalit, trochu se nadechnout, protože tu příležitost zastavit se a užít si danou chvíli moc často nemáme.

Oba spolupracujete taky na hudebních projektech. Jaké je to, když bratři sdílejí stejnou vášeň i poslání?

Haatepah: Když člověk není s někým, kdo je mu fakt hodně blízký, s kým cítí hluboké souznění, tak má kdesi v hlavě pořád pocit radši ne, ať se neztrapním. Ale když jsem s bráchou, se kterým jsme zažili spoustu průšvihů a trapasů a v jednom kuse si děláme legraci…

ClearBear: …tak tam žádné napětí není.

Haatepah: Přesně. A myslím, že spoustě z nás, kteří něco tvoříme, se nejlíp pracuje, když nejsme moc pod tlakem.

ClearBear: Když píšeme nějakou písničku a snažíme se jí dát nějakou atmosféru nebo emoci, tak brácha vždycky přesně ví, jakou emoci se svým zpěvem snažím předat. Nebo když zpívá on, tak vždycky vím, co mám dělat. Slyším ho a říkám si aha, vím, jak to myslíš, vím, jak to cítíš.

Haatepah: Fakt skvěle se doplňujeme. Líp než spousta jiných muzikantů.

Jak s vaší prací souvisí myšlenka kolektivního úsilí, ať už jde o osvětu v oblasti práv původních obyvatel nebo ekologických problémů?

ClearBear: Když se někdo začne věnovat aktivismu, často se stává, že má takový člověk postoj já budu superaktivista, budu člověk, který změní svět. S takovým postojem se ale nedá ničeho dosáhnout. Je potřeba být pokorný a spolupracovat s ostatními, jinak žádná změna nepřijde. Společenských změn nemůže člověk dosáhnout sám. Musí spolupracovat s ostatními a naslouchat starším. Musí poslouchat ty, kdo mají spoustu zkušeností, jinak jenom ztrácí čas.

Haatepah: [Příslušníci našeho kmene] nosí tetování, které jim připomíná, že „komunita má přednost před jednotlivcem“. Ženy dostávají tetování, kterému se říká 111 neboli 1-1-1. Tři svislé linky na bradě. To tetování jakoby říká: „Vážím si svojí komunity, svých lidí, těch, kdo mě podporují, kdo mi ukázali cestu a celý život mě vedli. Zemřela bych za ně a podporovala je, jak jen bych mohla.“ Právo nosit takové tetování si člověk musí zasloužit. Komunita má přednost před jednotlivcem.

ClearBear: A ve spoustě domorodých kultur byla sebestřednost vnímána jako nemoc mysli a jako povahový rys, který vede k chamtivosti, a ta by mohla rozbít komunitu ve jménu ega.

Na závěr otázka: Chtěli byste si z toho současného stavu, kdy máme víc času na odpočinek a přemýšlení, něco odnést do každodenního života?

Haatepah: Za mě asi to, že k sobě chci být trpělivější. Mám jenom jeden život, jeden mozek a jednoduše si musím umět najít čas na odpočinek. Taky se víc věnovat sebereflexi a, když to řeknu bez okolků, ctít Zemi. Být k ní ohleduplný, je to naše matka, která nás po staletí a tisíciletí udržuje naživu, bez ohledu na to, odkud jsme.

ClearBear: Na závěr bych chtěl každému říct, že není jeho povinností běžet o závod se zbytkem světa. Naučte se odpočívat, odpočinek je důležitý, berte ohled na svoje zdraví, važte si sebe, a pak budete moct získat uznání od ostatních.