Bylo někdy tvým přáním zahrát si fotbal na nejvyšší úrovni?

Do Gsponu nevede žádná silnice. Když chceš navštívit tuhle vesničku, kde nejezdí žádná auta, musíš se ve švýcarských Alpách, poblíž lyžařského rezortu Zermatt a světoznámé ostré špičky Matterhornu, vydat do 1893 metrů nad mořem z města Stalden červeno-bílou lanovkou. V téhle alpské vesnici nežijí její obyvatelé sjezdovkami ani turistickými stezkami, ale fotbalovým hřištěm – stadionem Ottmara Hitzfelda, který je nejvýše položeným fotbalovým stadionem v Evropě.

Amatérský tým FC Gspon, hrající ve švýcarské horské lize, hraje fotbal na jediném relativně rovném kousku země ve vesnici už od roku 1974. Tráva v této nadmořské výšce neroste, takže povrch je umělý. Během zimy, když je hora zakrytá několika metry sněhu, se hřiště stává součástí lyžařské dráhy. Na jaře hráči z tohoto (skoro) celoročního povrchu vlastnoručně odklízí sníh jako součást předsezonní přípravy a taky na něj umísťují branky.

Gary Christian

Stadion je pojmenovaný po bývalém trenérovi švýcarské fotbalové reprezentace a Bayernu Mnichov, Ottmaru Hitzfeldovi, přezdívanému „Generál“, který byl na nově postaveném hřišti čestným hostem inauguračního zápasu. Stadion vsazený do horského svahu má přírodní tribunu pro diváky, která jim nabízí možná nejlepší výhled na fotbalovém stadionu na světě. „Je to prakticky nekonečná plocha, která splývá s přírodou,“ říká Fabian Furrer, bývalý hráč FC Gspon.

Hřiště má ale i nevýhody – dalo by se říct doslova propastné. Navzdory vysoké síti po obvodu přibližně pět míčů za zápas vyletí ze hřiště (to je za posledních 40 let víc než 1 000 míčů) a ty pak padají stovky metrů ze stráně. Po skončení zápasu je hledá vysokohorská pátrací četa. Klub za míče utrácí hotové jmění.

Na plnohodnotné fotbalové hřiště není dostatek místa, takže se zápasy hrají s mírně upravenými pravidly: místo 11 hráčů jich za tým hraje jen 8 a nepískají se ofsajdy. Zápas je tak mnohem plynulejší a bouřlivější.

Popravdě fotbal, který během nejslavnějšího mezinárodního turnaje v Gsponu – Mountain Village Euros – uvidíš, rozhodně není profesionální, jak by ti potvrdili sami hráči. Týmy se totiž skládají z jiných druhů profesionálů: pilotů vrtulníku, instruktorů lyžování, řezníků, webdesignerů atd.

Z asi 500 obyvatel vesnice jich je víc než stovka nějakým způsobem spjata s FC Gspon. „Je to proto, že hrají nebo jejich děti hrají nebo znají někoho, kdo hraje,“ říká bývalý hráč Andy Abgottspon. „Před každým zápasem pomáhá celá vesnice,“ dodává jeho matka Beatrix.

V průběhu let hrála za FC Gspon spousta členů stejných rodin. Na pamětihodném zápase Mountain Euros mezi Švýcarskem a Španělskem zněl seznam hráčů jako prezenční listina na rodinném srazu: „Číslo 1, Abgottspon. Číslo 2, Abgottspon. Číslo 3, Abgottspon.“ A pak Španělé: „Číslo 1, Rodríguez. Číslo 2, Rodríguez. Číslo 3, Rodríguez.“

Přestože úroveň fotbalu, která se tady hraje, není zrovna pamětihodná, samotný zážitek je nezapomenutelný a pro tým hostů často doslova dechberoucí. Vzduch je v této nadmořské výšce řídký, takže se hostům, pokud nejsou aklimatizovaní, špatně dýchá, a místní mají proto s postupem zápasu výhodu.

„Soupeři to mají těžší,“ říká obránce za FC Gspon, Diego Abgottspon, který tady hraje už skoro 20 let. „Když v poločase prohráváme 5:0, víme, že to dokážeme otočit a vyhrát. Jsme tým, který je na domácím hřišti neuvěřitelně silný.“