Zažij sílu placebo efektu

Představ si, že ti doma partner uvaří kávu. Až když vypiješ půl hrnku, zjistíš, že je bez kofeinu. I tak ti ale přijde, že tě probudilo a vrátilo do hry – necháš ho nedopité? Důležitější než tvoje odpověď na tuhle otázku je samotný fenomén, který může za to, že tě probudila káva bez kofeinu: placebo efekt.

„Když někdo zažije zlepšení na základě toho, že věří prostředku, díky kterému zlepšení dosáhl, a ne na základě samotných vlastností toho prostředku, říkáme tomu placebo efekt,“ vysvětluje Shona Halsonová, Ph.D., docentka na Australské katolické univerzitě, která se specializuje na regeneraci. K tomu navíc nesmíš mít absolutně žádnou pochybnost, že to, co zkoušíš, bude mít pozitivní výsledek, a to i když pro to neexistuje žádný důkaz.

Spousta sportovců a sportovkyň častokrát i nevědomě při snaze o tréninkové zlepšení zažije placebo efekt, když zkouší různé ne úplně běžné regenerační techniky. Mezi ně patří například masážní pistole pro perkusní terapii (představ si aku vrtačku, která má místo nástavce pěnovou kuličku) a kryoterapie (mrzneš v ledové komoře). Tyhle metody jsou sice hodně oblíbené, často u nich ale nejde jen o přínos pro tělo, ale můžou působit i čistě psychologicky. Někdy spíš to druhé než to první.

Vezmi si třeba kompresní podkolenky. Všude se píše, že pomáhají snižovat otoky a namožené svaly po cvičení. Časopis Open Access Journal of Sports Medicine ale nedávno zveřejnil komplexní zhodnocení vědecké literatury, ze kterého vyplývá, že sportovci, kteří kompresní podkolenky nosili, sice měli pocit, že mají míň namožené svaly, na markery poškození nebo zánětu svalů to ale nemělo pozitivní vliv. Další studie, kterou zveřejnil časopis International Journal of Sports Physiology and Performance, zase dokázala, že regenerační účinek kompresních podkolenek může být větší, pokud sportovci věří, že podkolenky fungují.

Existují taky pneumatické kompresní přístroje, které vypadají jako měkká sádra na ruce a nohy. Vědci v časopise International Journal of Exercise Science uvedli, že by placebo efekt mohl vysvětlovat, proč sportovci, kteří uvedené přístroje používali, potřebovali kratší dobu na uzdravení a vnímali menší pozátěžové namožení svalů, než když sportovali s tradičním kompresním návlekem, který běžně nosí. (Pneumatická zařízení možná díky modernímu vzhledu vzbuzují větší důvěru, kdo ví?)

Podobné výsledky platí i pro další regenerační metody, jako například ledové koupele a masáže. V jednom výzkumu se prokázalo, že účastníci, kteří věřili léčebným účinkům terapie, se po ní cítili líp než ostatní. Zas a znovu se tím prokázalo, jakou roli hraje mozek při našem zlepšování.

„Znamená to, že by tihle lidé měli pochybovat o své zkušenosti? Vůbec ne,“ říká Halsonová. Možná že máš tenhle pocit jenom ve své hlavě, jeho účinky jsou ale reálné.

„Na placebo efekt mají většinou vliv očekávání, která řídí prefrontální kortex našeho mozku,“ vysvětluje Lauren Atlasová, Ph.D., neurovědkyně, která v National Center for Complementary and Integrative Health v National Institutes of Health zkoumá afektivní neurovědu a bolest. „Tahle oblast mozku se může spojit s dalšími, které ovlivňují vylučování chemických látek, například endorfinů (hormonů štěstí), a tím ovlivňují reakci těla.“ Atlasová říká, že existuje několik typů placeba a některé dokážou zapojit náš opioidní systém, a tím zablokují signály bolesti, které tak nedorazí do mozku. Další zase umí ovlivnit naše emoce, a tak se cítíme uvolněnější.

Existuje ještě jeden důvod, proč se placebo efekt objevuje tak často především ve výzkumu regenerace. Halsonová to vysvětluje: „Ve sportu jde častokrát o setiny sekund a profesionální sportovci a sportovkyně jsou ochotní zkusit skoro všechno, aby se dostali na hranice svých možností.“ A to hlavně když jde o něco tak jednoduchého, jako je nošení ponožek.

„Pocit rituálu může zvýšit účinek placebo efektu,“ dodává Halsonová. „Většina regeneračních technik zahrnuje silné smyslové zážitky,“ dodává. Jestli teda věříš tomu, že pro svoje tělo děláš něco dobrého pokaždé, když se s drkotáním zubů vrháš do ledové koupele nebo si třeš svaly chladivým gelem, může tě tahle víra a důvěra později povzbudit při výkonu. „A čím víc chceš, aby něco fungovalo, tím spíš uvěříš, že to fungovat bude.“ říká Halsonová.

„Hledáš nové cesty, jak regenerovat? Když k nim budeš přistupovat s pochybnostmi, riskuješ, že nebudou fungovat. Říká se tomu taky „nocebo efekt“, vysvětluje Atlasová. Nejlepší věc, kterou můžeš udělat, je zachovat si otevřenou mysl. Musíš věřit tomu, že vybraný nástroj nebo metodu používáš z dobrého důvodu, ať už je to masážní pistole pro perkusní terapii, nebo elektrostimulace. Mají ti pomoct zlepšit schopnost regenerace, ne vyléčit větší zdravotní problém. „Jestli řešíš nějaký závažnější problém nebo zranění, určitě navštiv odborníka,“ dodává Halsonová.

„Zaujalo tě něco na sociálních sítích nebo na internetu? Promluv si o tom s ostatními, třeba se svými extrémně aktivními kamarády nebo fyzioterapeutem, který má zkušenost s různými regeneračními technikami, a zjisti, co si o tom myslí,“ doporučuje Halsonová. Pokud je někdo z přínosu nějaké techniky nadšený, tak budeš i ty s větší pravděpodobností věřit v to, co dokáže.

Nechceme být moc ezo, ale když budeš věřit, že placebo efekt je opravdový a funguje, tak ho s větší pravděpodobností i zažiješ a dostaví se zlepšení. Ano, existuje placebo efekt placebo efektu. To je něco, že?