Přemluv se k zdravějšímu stravování

Podle Alanny Gardnerové, certifikované párové a rodinné terapeutky z Filadelfie, je problémem nejenom to, že se člověk může stát posedlý tím, co jí, anebo se v jídle začne omezovat (o tomhle příběhu si povíme někdy jindy), ale hlavně to, že náš způsob mluvení o jídle může mít trvalé dopady na naše vnímání sebe sama i na naši sebeúctu. „Když si řekneme, že nemáme dost síly na to, abychom si ten druhý kousek narozeninového dortu odepřeli, nebo že musíme jít do fitka, abychom ten hamburger k obědu vyběhali, tak v podstatě spojujeme svoji hodnotu s volbou stravování a trestáme se za ‚špatná‘ rozhodnutí,“ dodává Newsome Georgesová.

Díky takovým myšlenkám se budeš cítit provinile a míň odhodlaně, takže se ti budou hůř dodržovat cíle, které máš stanovené v rámci zdravého životného stylu, výživy a podobně. (Navíc mýtus „jíst-pak-cvičit“ takhle nefunguje.) Můžeš pociťovat i nedostatek sebevědomí a spíš cítit selhání. To může mít negativní dopad na každý aspekt tvého života.

Zní to jako něco, čemu se chceš radši vyhnout? Mysleli jsme si to. Tyhle tipy ti pomůžou kontrolovat konverzaci, která se ti v hlavě odehrává, a navedou ji správným směrem. Takže se dobře najíš a budeš se cítit o moc líp.

01. Nový pohled na „dobré“ versus „špatné“.

Zkus neoznačovat potraviny bohaté na živiny jako „dobré“ a sladkosti nebo slané pochutiny jako „špatné“, ale místo toho začni přemýšlet nad dobrými vlastnostmi každého jídla. Například, že koláč chutná fakt dobře a borůvky taky chutnají fakt dobře a obsahují vitamíny, minerály a antioxidanty. Teď uvažuješ pozitivně (říkej tomu klidně „dobré“ versus „lepší“, pokud to pomůže). „Díky tomu si tu občasnou neřest užiješ a nebudeš se kvůli ní trápit,“ říká Gardnerová. Přirozeně tě to tak navede dát si zdravější variantu častěji, protože všechny její výhody už máš v hlavě.


02. Nesrovnávej.

„Když tvůj partner začne jíst víc zeleniny a ty se bojíš, že jí nemáš na jídelníčku dost, nebo tvoji přátelé dají na sociální sítě fotku něčeho dobrého a ty si říkáš: ‚Proč nemůžu být víc jak oni a jíst, co chci?‘, připomeň si, že jsi na jedinečné cestě za zdravým životním stylem,“ říká Gardnerová. Jinak riskuješ, že se z toho začarovaného kruhu sebekritiky nedostaneš, i když ve stravovacích návycích děláš skutečné pokroky. A nejspíš přestaneš mít radost z toho, že si dáváš to, co chceš – ať už je to proteinový koktejl nebo miska zmrzliny.


03. Najdi si jedno pozitivum.

Když se díváš na jídlo, neříkej si „To má tolik kalorií“ nebo „Tohle nemůžu“. Podle Newsome Georgesové bychom si měli najít nějaké pozitivum. Představ si, že spěcháš a k snídani si místo kaše z nahrubo nasekaných ovesných zrn dáš cereálie. Místo myšlenek typu „Není větší lenosti, než si dát zpracované cereálie“ se nauč soustředit se na lesní ovoce a banány, které jsou navrchu, a řekni si: „Učím se, aby jídlo bylo vyvážené.“ „Když nepřidáváš ovoce, zaměř se na vděčnost za to, že máš co jíst, nebo za to, jak tě jídlo spojuje s lidmi, kteří se na jeho výrobě podíleli,“ navrhuje Newsome Georgesová. Podle ní si díky tomuhle způsobu myšlení nastavíš pozitivní vnitřní dialog. Taky tě povzbudí k tomu, aby tvoje volby byly čím dál tím zdravější.


04. Dej si odstup.

Studie, která vyšla v časopise „Clinical Psychological Science“ prokázala, že si lidé vybírali zdravější potraviny, když se sebou mluvili ve třetí osobě, nebo při tom, čemu odborníci říkají „vnitřní dialog s odstupem“. Teorie? Díky duševnímu odstupu se zaměříš na to, jak tvoje strava ladí (nebo neladí) s důležitějšími cíli. Snadněji tak vynecháš dortík, který není součástí stravovacího plánu. Takže kdykoli máš potíže s ukočírováním vnitřní konverzace, která se týká jídla, zkus si jednoduše (potichu) říct svoje jméno a záměr, například: „___ jí jídla, která jsou výživná a dodávají mu/jí/jim energii.“

Podle Gardnerové se dá vytvořit víc potřebného prostoru tím, že je člověk při vnitřním dialogu soucitně zvědavý. Když si pomyslíš „Dneska to bylo samé nezdravé jídlo,“ zpochybni to. „Podívej se na svůj jídelníček a určitě uvidíš, že obsahoval celou denní porci zeleniny nebo že počet krajíčků chleba k večeři byl tak akorát. A jestli dnešní skladba stravy nebyla zdravá podle plánu, jednoduše použij tuhle znalost jako motivaci k tomu, aby byla zítra zdravější,“ říká.


Nejlepší věc na vnitřním dialogu je, že nad ním máš úplnou kontrolu. Začni ho postupně zlepšovat a vymaň se z návyků, které si od mala neseš v sobě… a jednou je snad změníš i pro příští generace.