Proč je pro tvůj mozek a tělo nejdůležitější důslednost

Když chceš rychle posílit svaly, je lepší dělat víc, nebo míň opakování? Pomůžou excentrické cviky? Technika muscle confusion? HIIT? Z praxe vyplývá, že důslednost při cvičení ti pomůže dosáhnout lepších výsledků, než cokoli jiného.

„To, jak těžké používáš závaží nebo jestli cvičíš až do úmoru, nemusí být při posilování až tak důležité, jak jsme si mysleli,“ říká Mandy Hagstromová, PhD, přední autorka studií a lektorka lékařské fakulty University of New South Wales. V jedné ze svých studii odhalila, že ženy, které po dobu 15 týdnů cvičily čtyřikrát týdně, měly v průměru 3,3% přírůstek svalové hmoty, 25% nárůst síly v horní části těla a 27% nárůst síly v dolní části těla bez ohledu na to, jakým způsobem cvičily. Důvod? „Když člověk něco dělá důsledně, i když u toho občas podá ‚ne úplně stoprocentní výkon‘, obvykle toho celkově udělá víc, což je klíčem k trvalé změně,“ říká doktorka Hagstromová (není důvod se domnívat, že by důslednost neměla stejný vliv i u můžu).

Co pro tebe z toho všeho vyplývá? Podle doktorky Hagstromové je to jednoduché: Pokud tě stresuje řešit, jaké cviky dělat, po jakou dobu a s jakou výbavou, pak je pravděpodobnější, že budeš cvičení vynechávat. To samé platí, když ti občas bude chybět motivace, energie, budeš mít šíleně nabitý rozvrh, nebo bude pršet. Proto se přestaň stresovat detaily a hlavně udělej vždycky aspoň něco a všechny nepříjemné okolnosti tak zatlačíš do pozadí.

Důslednost nevede jenom k tělesným změnám. Ovlivňuje taky tvoji mysl. Amanda Leibovitzová, odborná konzultantka pro duševní oblast a vedoucí sportovních programů nadace Semper Fi & America’s Fund, vysvětluje: „Vytvořit si pravidelný návyk je jako proklestit si novou cestu zarostlým terénem. Pokaždé, když chceš začít dělat něco nového, například cvičit v 6 hodin ráno nebo chodit večer běhat, klestíš si, obrazně řečeno, novou cestu. Ze začátku to jde ztuha a může být těžké po nové cestě chodit. Nakonec ji ale tvoje tělo a mozek upřednostní před cestou, která zarůstá (tedy před aktivitami, kterým už se nevěnuješ), protože z nové cesty se stane cesta nejmenšího odporu.“

Důslednost má ale ještě dalekosáhlejší vliv. „Pomůže ti změnit pohled na sebe sama. Když se ti bude dařit dělat naplánované věci (např. začít cvičit, přestat objednávat jídlo a začít si vařit), získáš sebedůvěru, kterou pak nebudeš chtít ztratit,“ dodává doktorka Liebovitziová.

Být důsledný, to se snáz řekne, než udělá. Nemusí to ale být zas tak těžké. Nicole Gabanová, PhD, ředitelka oddělení sportovní psychologie na University of Massachusetts Amherst, vysvětluje: „Jednou z pastí, do kterých se člověk často chytne při snaze být důsledný, je uvažování ve stylu ‚všechno nebo nic‘. Například ‚nemám ty těžké činky které k tomu cvičení potřebuju, takže ho nemůžu dělat‘ nebo ‚mám jenom půl hodiny a na tohle cvičení potřebuju 45 min, tak to nechám na příště.‘ Ale udělat aspoň něco je vždycky lepší než neudělat nic. Vůbec přece nevadí, že to nebude zrovna mistrovský výkon. Lepší, než se trápit tím, co se dalo udělat líp, je pochválit se za to, co se ti povedlo. Protože když překonáš počáteční nechuť a zacvičíš si, pomůže ti to, až budeš příště uvažovat, že cvičení vynecháš.“

Takže hlavní je prostě udělat to, co v dané situaci můžeš. Díky tomu bude tvoje cesta ke zdravějšímu a šťastnějšímu životu dobře udržovaná.