Pracuj (a cvič) z domu: jak cvičení v pandemické době utváří naši budoucnost
Inovace
Profesionální trenéři a každodenní sportovci proberou vychytávky, provizorní řešení, podrobné analýzy a objevy, díky kterým se stáváme silnějšími.
„Všichni jsme inovátoři“ je seriál o problémech a úkolech, se kterými se sportovci vyrovnávají díky inovativnímu myšlení.
„Měl jsem jiné plány,“ říká Joelle D’Fontaine, „ale pak přišla korona a řekla mi: ‚Na to teď zapomeň‘.“
D’Fontaine je trenér Nike a choreograf, který dlouhá léta cestoval mezi svými tanečními fitness studii v Londýně a Brooklynu. Ale když v roce 2020 udeřil COVID-19, tak se rázem ocitl doma. Bez práce, bez klientů – a taky bez prostor ke cvičení. A tak si podobně jako miliardy lidí po celém světě dal pauzu. („Zkouknul jsem úplně všechna anime. Dokonce i největší hovadiny.“) A pak začal tvořit.
„Nechtěl jsem nic dělat polovičatě – mám tady zářivky, zrcadlovou stěnu, a dokonce i výrobník kouřových efektů,“ popisuje D’Fontaine obývací pokoj ve svém londýnském bytě, který proměnil na taneční parket. Začal odtud streamovat virtuální lekce pro svoje studenty z celého světa. „Jiné lekce taky vypadají hezky, ale ne tak hezky jako ty moje.“
Fitness tip do pandemické doby: NAVOĎ SPRÁVNOU ATMOSFÉRU. Choreograf a instruktor fitness Joelle D’Fontaine vybavil svůj londýnský byt výrobníkem kouřových efektů a diskotékovými světly, aby si jeho taneční studenti při online lekcích přes Zoom užívali víc zábavy. (Videa: @joelledfontaine)
Způsob, jak si D’Fontaine poradil v období karantény, připomíná to, čím si teď procházíme všichni. Pandemie nám v mnoha ohledech obrátila život vzhůru nohama – včetně našich tréninkových zvyklostí. Ale nedostatek vybavení a prostoru na cvičení (a přiznejme si, že taky motivace) nám nevzal vítr z plachet úplně. Byla to příležitost, abychom se zastavili, zapřemýšleli a zhodnotili, jak, kde a proč se hýbeme.
Nezáleží na tom, jestli se považuješ za pecivála a chystáš se na svůj první běh, nebo jsi sportovec s postižením a objevuješ, jak vypadá tělocvična přístupná pro všechny… Tahle revoluce byla už dlouho na spadnutí.
Ale není to vždycky jednoduché.
Bronx, New York, září 2020. Trenér Anwar Carroll má virtuální tréninkovou lekci s jednou ze svých studentek Mirandou Martellovou. Nedostatek vybavení se Carroll snaží kompenzovat inovativními vychytávkami – používá věci, které má doma, jako jsou konzervy s polévkou slepené k sobě, sportovní tašky se závažím a trubky z PVC vyplněné betonem.
Bronx, New York, září 2020. Trenér Anwar Carroll má virtuální tréninkovou lekci s jednou ze svých studentek Mirandou Martellovou. Nedostatek vybavení se Carroll snaží kompenzovat inovativními vychytávkami – používá věci, které má doma, jako jsou konzervy s polévkou slepené k sobě, sportovní tašky se závažím a trubky z PVC vyplněné betonem.
Všechno jde, když se chce: Sportovce nezastaví ani nedostatek vybavení
V roce 2020 vypukla v supermarketech po celém světě hysterie a z regálů mizel toaletní papír. A s něčím podobným se potýkal i svět fitness.
„Ceny činek se vyšplhaly na několik stovek dolarů. Nebylo vůbec jednoduché sehnat nějaké vybavení,“ vzpomíná koučka z programu Nike Master Trainer Jennifer Lauová, která žije v Torontu. „Když jsem si přenášela činky do auta, tak mě zastavili tři lidé a ptali se mě: ‚Odkud to máte?!‘“
Po zavření tělocvičen se všichni snažili cvičit doma a raketově stoupla poptávka po vybavení. Ale kde je vůle, tam je i cesta – lidé z celého světa začali být nesmírně vynalézaví. Posilovali na lavici s vysavači a vyráběli provizorní závaží z betonu a plastových trubek. Popustili uzdu svojí fantazii a dokázali, že jim na cvičení opravdu záleží.
„Někteří naši klienti cvičili mrtvé tahy s taškami naplněnými spoustou závaží nebo si je zavěšovali na tělo při dřepech,“ vzpomíná Lauová. Namísto kettleballů dokonce někteří používali čisticí prostředky a posouvali tak její online tréninkové lekce na novou úroveň. „Nejsem zvyklá trénovat úklidovou četu, která drží v rukou bělidla,“ směje se.
Experimentální výbava
V roce 2020 vypukla v supermarketech po celém světě hysterie a z regálů mizel toaletní papír. A s něčím podobným se potýkal i svět fitness.
„Ceny činek se vyšplhaly na několik stovek dolarů. Nebylo vůbec jednoduché sehnat nějaké vybavení,“ vzpomíná koučka z programu Nike Master Trainer Jennifer Lauová, která žije v Torontu. „Když jsem si přenášela činky do auta, tak mě zastavili tři lidé a ptali se mě: ‚Odkud to máte?!‘“
Po zavření tělocvičen se všichni snažili cvičit doma a raketově stoupla poptávka po vybavení. Ale kde je vůle, tam je i cesta – lidé z celého světa začali být nesmírně vynalézaví. Posilovali na lavici s vysavači a vyráběli provizorních závaží z betonu a plastových trubek. Popustili uzdu svojí fantazii a dokázali, že jim na cvičení opravdu záleží.
„Někteří naši klienti cvičili mrtvé tahy s taškami naplněnými spoustou závaží nebo si je zavěšovali na tělo při dřepech,“ vzpomíná Lauová. Namísto kettleballů dokonce někteří používali čisticí prostředky a posouvali tak její online tréninkové lekce na novou úroveň. „Nejsem zvyklá trénovat úklidovou četu, která drží v rukou bělidla,“ směje se.
Jak zůstat fit během pandemie: RESPEKTUJ CESTU. Trenér Nike Chris Bennett všem radí, aby se při běhu chovali jako největší outsideři – aby si nasadili roušky a ustupovali z cesty ostatním. VYDRŽ VE SVÉ POZICI. Jennifer Lauová zkoumala dobu, po kterou jsou svaly pod napětím, aby vytěžila maximum z cvičení s vlastní vahou. Druhý den byla příjemně překvapená, jak ji bolí celé tělo. (Videa: @coachbennett a @itsjenniferlau)
Někteří si svépomocí opatřili vlastní tréninkové vybavení, jiní se ale zaměřili na sport, ke kterému není potřeba skoro nic – začali běhat.
„Na běhání je senzační, že si jenom obuješ boty a můžeš vyrazit ven,“ říká Kiran Kripakaran, vedoucí digitálních produktů pro aplikaci Nike Run Club. Po vypuknutí pandemie zaznamenal, že došlo k běžeckému boomu. Počet uživatelů NRC, kteří jsou aktivní každý týden, se rok od roku zdvojnásobuje. „Když se potýkáš s šílenou krizí, tak tě přirozený instinkt vybízí k běhání,“ domnívá se Kripakaran. „Toužíš utéct. Potřebuješ se hýbat.“
Podle trenéra Chrise Bennetta, hlavního vedoucího pro běžecké poradentství Nike, se v téhle době při běhání neobejdeš ještě bez jednoho doplňku: roušky. „Pokud si chceš skvěle zaběhat na stezce, oválu nebo silnici, chovej se jako největší outsider,“ radí Bennett.
Brooklyn, New York, září 2020. Shannon Greenová a její děti ve věku 9 a 12 let si streamují živou tréninkovou lekci s Carroll. Začaly s ní cvičit (zhruba) v době, kdy vypukl COVID-19. Na stěně obývacího pokoje mají vylepený papír, na který si v průběhu měsíců zapisují tréninky.
Brooklyn, New York, září 2020. Shannon Greenová a její děti ve věku 9 a 12 let si streamují živou tréninkovou lekci s Carroll. Začaly s ní cvičit (zhruba) v době, kdy vypukl COVID-19. Na stěně obývacího pokoje mají vylepený papír, na který si v průběhu měsíců zapisují tréninky.
Jde to i bez tělocvičny: Hledání nového prostoru k pohybu
Běhání teď sice zažívá velký boom, ale ne všichni můžou vyrazit do ulic. Pro některé z nás se svět scvrknul na plochu několika desítek metrů čtverečních.
„Nejtěžší ze všeho bylo najít v bytě prostor na cvičení,“ říká Shannon Greenová, advokátka a máma z New Yorku. Před lockdownem chodidla až šestkrát týdně v šest ráno do fitka na skupinové lekce. Ale když se ocitla v domácí izolaci se svými dětmi a manželem, bylo náročné pokračovat v pravidelném cvičení. „Náš byt máme uspořádaný jako otevřený prostor a na podlaze se proto většinou válí knihy, hračky nebo děti,“ svěřuje se. „Domácí cvičení může vadit ostatním členům rodiny, kteří zrovna chtějí dělat něco jiného.“
Ale sportovci odevšad se nepřestávají hýbat, i když jsou natěsnaní na malém prostoru při práci, cvičení i všech dalších aktivitách.
„Lidé si vždycky najdou způsob, jak běhat, chodit nebo šlapat do schodů, ať už mají k dispozici jakýkoli prostor,“ říká Kripakaran. Trenéři popisují, že klienti zvedli svoje pohovky a vyklidili skladovací prostory, aby si udělali místo na cvičení. Objevila se dokonce zpráva, že muž z čínského města Chang-čou absolvoval celý maraton, když běhal kolečka okolo nábytku.
Ti, kterým nevyhovovaly tradiční tréninkové prostory ani v době před pandemií, teď dostali novou skvělou šanci cvičit doma podle vlastních představ.
„Cítím se teď mnohem silnější než dřív, kdy jsem cvičil v nejrůznějších tělocvičnách,“ říká sportovec se zdravotním postižením Wesley Hamilton z Kansas City, který si nedávno upravil svoji garáž na dokonale adaptovanou tělocvičnu. Ve veřejných tělocvičnách po něm ostatní lidé často pokukovali, jak zvedá závaží na vozíku, a při cvičení ho limitovalo vybavení, které neodpovídalo standardu ADA.
Nové prostory k pohybu
Běhání teď sice zažívá velký boom, ale ne všichni můžou vyrazit do ulic. Pro některé z nás se svět scvrknul na plochu několika desítek metrů čtverečních.
„Nejtěžší ze všeho bylo najít v bytě prostor na cvičení,“ říká Shannon Greenová, advokátka a máma z New Yorku. Před lockdownem chodidla až šestkrát týdně v šest ráno do fitka na skupinové lekce. Ale když se ocitla v domácí izolaci se svými dětmi a manželem, bylo náročné pokračovat v pravidelném cvičení. „Náš byt máme uspořádaný jako otevřený prostor a na podlaze se proto většinou válí knihy, hračky nebo děti,“ svěřuje se. „Domácí cvičení může vadit ostatním členům rodiny, kteří zrovna chtějí dělat něco jiného.“
Ale sportovci odevšud se nepřestávají hýbat, i když jsou natěsnaní na malém prostoru při práci, cvičení i všech dalších aktivitách.
„Lidé si vždycky najdou způsob, jak běhat, chodit nebo šlapat do schodů, ať už mají k dispozici jakýkoli prostor,“ říká Kripakaran. Trenéři popisují, že klienti zvedli svoje pohovky a vyklidili skladovací prostory, aby si udělali místo na cvičení. Objevila se dokonce zpráva, že muž z čínského města Chang-čou absolvoval celý maraton, když běhal kolečka okolo nábytku.
Ti, kterým nevyhovovaly tradiční tréninkové prostory ani v době před pandemií, teď dostali novou skvělou šanci, aby cvičili doma podle vlastních představ.
„Cítím se teď mnohem silnější než dřív, kdy jsem cvičil v nejrůznějších tělocvičnách,“ říká sportovec se zdravotním postižením Wesley Hamilton z Kansas City, který si nedávno upravil svoji garáž na dokonale adaptovanou tělocvičnu. Ve veřejných tělocvičnách po něm ostatní lidé často pokukovali, jak zvedá závaží na vozíku, a při cvičení ho limitovalo vybavení, které neodpovídalo standardu ADA.
Fitness tipy do pandemické doby: VEZMI SI HORU S SEBOU. Členové horolezecké komunity Jackelyn Hoové, kteří se kvůli uzavření parků nemohli věnovat svému oblíbenému sportu, si postavili horolezecké stěny u sebe doma. JDI NA TO PODLE SEBE. V garáži, kterou si zařídil po svém, se Wesley Hamilton cítí pohodlněji než ve veřejných tělocvičnách a zvedá teď těžší závaží než kdy předtím. (Videa: @jackelynho a @iamweshamilton)
Hamilton se doma zbavil omezení, která ho svazovala, a zvedá teď na lavici 125 kg namísto dřívějších 90. „Síla nepřišla jen tak zničehonic,“ vysvětluje. „Jsem silnější, protože se cítím pohodlněji.“
Kromě zařizování prostor ve svých domovech sportovci objevují nové možnosti, které nabízí digitální prostory.
„To, co se teď děje, se mělo stát tak jako tak. Svoje služby bychom měli nabízet celému světu,“ říká D’Fontaine – jeho taneční fitness lekce teď daleko přesahují prostory studií v Brooklynu a Londýně. Výuka tance ve virtuální třídě plné ztlumených obrazovek s sebou sice přináší některé výzvy, ale domnívá se, že existují možnosti, jak digitální platformy vylepšit. „Potřebujeme nástroje, které by posunuly zážitek na vyšší úroveň a postaraly se o větší zábavu. Ale snažím se pro to něco dělat.“
Po znovuotevření některých tělocvičen se prostory opět začínají využívat novým způsobem – kreativně, inkluzivně a s dodržením náležitých opatření. V torontské tělocvičně Jennifer Lauové se například pořádají lekce, na které jsou zváni skuteční i virtuální účastníci, aby se omezila velikost reálných skupin. Kvůli zajištění odstupu mají reální účastníci svoje místa vymezená páskami.
Hamilton zpřístupnil svoji tělocvičnu v garáži i dalším sportovcům s postižením – a navíc buduje v přívěsu mobilní tělocvičnu, se kterou může zajíždět do místních parků (neobejde se to samozřejmě bez spousty dezinfekce). „Momentálně trénuju pět lidí s postižením,“ svěřuje se. „Když slyším, jak jim tenhle prostor otevřel oči, tak mě to naplňuje nadšením víc než cokoli jiného… Mají teď prostor, kde se cítí pohodlně.“
Brooklyn, New York, září 2020. Carroll vede na házenkářských hřištích na Stroud Playground tréninkovou lekci, při které se dodržuje společenský odstup. Rozpoznávacími znameními naší doby jsou roušky, provizorní závaží a elektrický rozprašovač na dezinfekci. Studenti, kteří se chtějí přidat z domu, se můžou připojit digitálně.
Brooklyn, New York, září 2020. Carroll vede na házenkářských hřištích na Stroud Playground tréninkovou lekci, při které se dodržuje společenský odstup. Rozpoznávacími znameními naší doby jsou roušky, provizorní závaží a elektrický rozprašovač na dezinfekci. Studenti, kteří se chtějí přidat z domu, se můžou připojit digitálně.
Nepřestaň se hýbat: Jak si udržujeme motivaci
Na každého sportovce, který si dokáže poradit, připadá jiný, kterému hrozí, že vypadne z rytmu. Najít si čas na cvičení může být náročné, ať už jsi pracující rodič, přetížený student nebo jeden z milionů lidí, kteří kvůli uzavření firem nechodí do práce. Ale možná na tom teď záleží víc než kdy předtím.
„V letadle se zdůrazňuje: ‚Napřed nasaďte kyslíkovou masku sobě‘,“ říká Katie Ruoffová, vedoucí digitálních produktů pro aplikaci Nike Training Club. Napřed se musíš postarat o sebe sama a až pak můžeš být k dispozici pro druhé.
Taková péče o sebe může mít mnoho různých forem. Při první vlně pandemie se Ruoffová a její tým domnívali, že se uživatelé NTC vrhnou na jógu, aby našli vnitřní klid uprostřed chaosu. Data ale místo toho ukazují strmý nárůst vysoce intenzivního tréninku. „Lidé jsou vystresovaní a chtějí si dát do těla,“ konstatuje Ruoffová.
Je v pořádku, když se ze začátku držíš při zemi. Taneční instruktor D’Fontaine říká, že si občas zacvičí pár mostů při hraní videoher a že to považuje za vítězství. „Musíš se spokojit s úrovní, které dosahuješ, a nemyslet si, že musíme být všichni jako Serena Williamsová,“ radí D’Fontaine.
Shannon Greenová, matka dvou dětí žijící v New Yorku, radí něco podobného i rodičům: „Dělej, na co stačíš – a když to zrovna jde.“ „Někdy nemáš čas nebo energii na víc než sedm minut cvičení a někdy musíš svůj trénink v polovině ukončit,“ popisuje. „Tahle cvičení se ale taky počítají!“
Jak si udržujeme motivaci
Na každého sportovce, který si dokáže poradit, připadá jiný, kterému hrozí, že vypadne z rytmu. Najít si čas na cvičení může být náročné, ať už jsi pracující rodič, přetížený student nebo jeden z milionů lidí, kteří kvůli uzavření firem nechodí do práce. Ale možná na tom teď záleží víc než kdy předtím.
„V letadle se zdůrazňuje: ‚Napřed nasaďte kyslíkovou masku sobě‘,“ říká Katie Ruoffová, vedoucí digitálních produktů pro aplikaci Nike Training Club. Napřed se musíš postarat o sebe sama a až pak můžeš být k dispozici pro druhé.
Péče o sebe může mít mnoho různých forem. Při první vlně pandemie se Ruoffová a její tým domnívali, že se uživatelé NTC vrhnou na jógu, aby našli vnitřní klid uprostřed chaosu. Data ale místo toho ukazují strmý nárůst vysoce intenzivního tréninku. „Lidé jsou vystresovaní a chtějí si dát do těla,“ konstatuje Ruoffová.
Je v pořádku, když se držíš při zemi. Taneční instruktor D’Fontaine říká, že si občas zacvičí pár mostů při hraní videoher a že to považuje za vítězství. „Musíš se spokojit s úrovní, které dosahuješ, a zapomenout na to, že musíme být všichni jako Serena Williamsová,“ radí D’Fontaine.
Shannon Greenová, matka dvou dětí z New Yorku, radí něco podobného i rodičům: „Dělej, na co stačíš – a když to zrovna jde.“ „Někdy nemáš čas nebo energii na víc než sedm minut cvičení a někdy musíš svůj trénink v polovině ukončit,“ popisuje. „Tahle cvičení se ale taky počítají!“
Fitness tip do pandemické doby: UVĚDOM SI, KDY RELAXOVAT – A KDY UPUSTIT PÁRU. Ale Llosaová vytvořila vlastní tréninkový program, který kombinuje rovným dílem jógu a bojová umění. (Videa: @alellosako)
Pro udržení motivace je důležité zůstat v kontaktu s lidmi kolem sebe – i když třeba ne v osobním.
„Lidi baví, když můžou trpět společně,“ žertuje Ruoffová, která třikrát týdně cvičí se svými spolupracovníky přes Zoom. „Hodně to pomáhá stmelovat komunitu.“
Pokud ještě nemáš parťáky na cvičení, tak nepodceňuj sílu sociálních médií. „Každé ráno začínám tím, že se 100 různými lidmi oslavím jejich úspěchy,“ popisuje trenér Bennett svoje každodenní povzbuzování. Obrací v něm pozornost k příběhům běžců ze všech koutů světa, kteří vyběhli. „Velmi mě to inspiruje a motivuje po celý zbytek dne.“
Bennett věří, že cvičení má lavinový efekt. Až tedy budeš příště na vážkách, jestli se pustit do cvičení, tak si pamatuj, že tím můžeš povzbudit nejenom sebe, ale i ostatní lidi okolo.
„To, že lidé chodí běhat, má pozitivní přínosy pro celou společnost,“ říká Bennett. „Po dokončení běhu je míň pravděpodobné, že zvednou prostředníček na spoluúčastníka silničního provozu, a ochotněji někomu uvolní místo v metru. Vynásob to několika miliony lidí a můžeme se pak každý den probouzet do o něco lepšího světa.“
Budoucnost fitness
Není divu, že se tváří v tvář globální pandemii snažíme trochu poodstoupit, zamyslet se, přenastavit mysl a položit důraz na svoje zdraví. Tahle změna nás v konečném důsledku posílí a zbystří naši mysl. A když budeme brát ohled na sebe i na příští generace, tak se nám podaří změnit sport k lepšímu.
„Moje děti zjišťují, že cvičení může mít mnoho různých podob,“ říká Greenová. „Někdy je to taneční party, jindy zase skákání na nábytek anebo nošení na zádech.“
Pro sportovce je to taky ideální příležitost, aby otevřeli cestu ke sportu pro všechny. Trenér Nike D’Fontaine říká, že nás situace vybízí k tomu, abychom zvýšili svoje úsilí a provedli opravdovou změnu.
„Když říkám ‚opravdovou‘, myslím tím udělat něco pro lidi tady a teď. Je potřeba zajistit, aby mohli cvičit úplně všichni – bez ohledu na příjmy, společenské postavení, sexuální orientaci, barvu pleti nebo náboženství.“
Navzdory náročným výzvám se tenhle přístup začíná prosazovat – díky vynalézavosti, odvaze a vytrvalosti sportovců na všech úrovních. Nakonec totiž nejde o překážky, ale o to, jak je společně překonáváme. Nejlíp to vystihuje Hamilton z Kansas City: „Když ti na tom záleží, tak to dokážeš.“
Text: Emily Jensenová a Zito Madu
Foto: Courtney Sofiah Yatesová
Napsáno: říjen 2020