V dobré společnosti: Marchistas
Komunita
Tenhle tým závodních chodců a chodkyň z Guatemaly ukazuje, jak se sport stal součástí jejich národní identity.
V dobré společnosti je seriál o týmech a klubech, které chtějí změnit svůj sport.
V Texasu je to americký fotbal. V Brazílii fotbal. V Guatemale je ve středu všeho závodní chůze. Oblíbenost závodní chůze v Guatemale vystřelila do výše v roce 2012 poté, co Eick Barrondo vyhrál stříbrnou medaili v Londýně v závodě na 20 kilometrů. Byla to první olympijská medaile v historii Guatemaly. Jen chvíli po téhle události se ze závodní chůze stala součást národního vědomí a způsob, jak na sobě můžou mladí lidé zapracovat a zajistit si lepší budoucnost.
Zleva: Abner Pop, Zoe Ruizová, Diana Ruizová, Esmeralda Tiulová, Pamela Ruizová
Pravidla jsou jednoduchá. Správnou technikou je jít co nejrychleji od startovní čáry do cíle, přitom mít vždy jedno chodidlo na zemi a stojná noha musí zůstat napnutá. Tím jsou sladěné ruce a boky, takže nevzniká pokušení vlnit se pro větší rychlost. Pro diváky může tenhle pobyt vypadat dost prazvláštně, ale dynamický pohyb boků jde spoustě obyvatelům Guatemaly od přírody dobře, protože vyrostli na tanci merengue. Ve skutečnosti někteří říkají, že závodní chůze je jako tancování merengue na 20, 30 nebo 50 kilometrů.
Zleva: Yasuri Palacios, María Peinadová, Pedro López, José Oliva, Lisbeth Lópezová
Zleva: Abner Pop, Pamela Ruizová, Juan Coy
Zleva: Yasuri Palacios, María Peinadová, Pedro López, José Oliva, Lisbeth Lópezová
Zleva: Abner Pop, Pamela Ruizová, Juan Coy
Před Erickovou medailí byla marcha, neboli závodní chůze, praktikována hlavně vojenskými silami Guatemaly. V povědomí národa byla chůze spojovaná s válkou, civilními nepokoji, strachem. Dnes se země pyšní několika týmy závodní chůze, některé z nich se sportovci a sportovkyněmi ve věku i šesti let. Hodně členů týmu pochází z dělnických čtvrtí (50 % obyvatel Guatemaly žije v chodbě). Vnímání sportu se kompletně obrátilo: chůze přináší naději, cestu k hezké budoucnosti.
Z 24 guatemalských sportovců a sportovkyň, kteří se nominovali na Olympijské hry 2020 v Tokiu, 9 z nich reprezentovalo v závodní chůzi. Říct, že tenhle sport je národním pilířem, je jeho nedocenění. Během 10leté kariéry Eicka Barronda guatemalská vláda investovala skoro 8 miliónů guatemalských quetzalů (přibližně 1 milión USD) do jeho tréninku a sponzorství. Hodně mladých chodců a chodkyň dostává měsíční stipendium na vzdělání a životní výdaje. Obyvatelé Guatemaly vidí závodní chůzi jako příležitost zajistit si lepší budoucnost, možnost, jak přerušit kruh chudoby, pěkně krok za krokem.
Hodně závodních chodců a chodkyň trénuje v ulicích Guatemala City. Zleva: Juan Ortíz, Glendy Teletorová, Yasuri Palacios, Yaquelin Teletorová, Lisbeth Lópezová, Maria Peinadová
Kromě naděje a fyzických výhod, které tenhle sport nabízí, je závodní chůze také dostupnější a snadněji praktikovatelná než spousta jiných sportů. Navíc naprosto unikátně spojuje generace guatemalských rodin, přátel a sousedů způsobem, kterým to umí jenom týmový sport. Přestože to může vypadat, že jde o individuální sport, závodní chůze se trénuje v týmovém prostředí. To je naprosto nezbytné pro zkušenosti i úspěch v tomhle sportu. Trénink se skládá z dlouhých vzdáleností, někdy o délce až 30 kilometrů, a tak hodiny tréninku chodci tráví vedle dalších členů týmu, z kterých se nevyhnutelně stane taková druhá rodina. Tým v našem filmu tvoří sportovci a sportovkyně z odlišných prostředí, kteří jsou různě staří (od 6 do 25 let) a s různými životními cestami. Co je spojuje, nehledě na to, odkud pocházejí, je láska ke sportu a odhodlání vždycky udržet jedno chodidlo na zemi.
[Vlevo] Zleva: Yaquelin Teletorová, Gaby Sicová, María Gonzálezová, Katherine Marroquínová, María Peinadová, Lisbeth Lópezová, Yasuri Palaciosová, Glendy Teletorová, Sergio Perez, Bryan Matías, Pedro López, Juan Ortíz, José Oliva
[Vlevo] Zleva: Yaquelin Teletorová, Gaby Sicová, María Gonzálezová, Katherine Marroquínová, María Peinadová, Lisbeth Lópezová, Yasuri Palacios, Glendy Teletorová, Sergio Perez, Bryan Matías, Pedro López, Juan Ortíz, José Oliva [Vpravo] Zleva po směru hodinových ručiček: Katherine Marroquínová, María Gonzálezová, Sergio Perez, Gaby Sicová, José Oliva, Ronín Ortiz, Juan Ortíz, Lisbeth Lópezová, Pedro López, Yaquelin Teletorová, Bryan Matías, Glendy Teletorovvá, María Peinadová, Yasuri Palaciosová
Zleva po směru hodinových ručiček: Katherine Marroquínová, María Gonzálezoá, Sergio Perez, Gaby Sicová, José Oliva, Ronín Ortiz, Juan Ortíz, Lisbeth Lópezová, Pedro López, Yaquelin Teletorová, Bryan Matías, Glendy Teletorovvá, María Peinadová, Yasuri Palacios
Seznam se s týmem
Juan Ortíz, José Oliva, Bryan Matías
Bryan Matías
Juan Ortíz, José Oliva, Bryan Matías
Bryan Matías
„Když závodím, cítit vášeň pro Guatemalu. Tu vášeň pro souboj bok po boku s mými soupeři, abych získal medaili a taky lepší budoucnost pro sebe i svoji zemi.“
Bryan Matías, 16 let mistr panamerického poháru v roce 2021
„Chci naši zemi zapsat do dějin a ukázat dívkám a ženám, že ať už si stanoví jakýkoliv cíl, velký nebo malý, můžou ho splnit.“
Yasuri Palacios, 21 let držitel rekordu z mistrovství Severní Ameriky, Střední Ameriky a Karibiku (NACAC)
„Díky závodní chůzi jsem dostala příležitost potkat a mluvit s různými lidmi a díky tomu jsem změnila svůj pohled na život. Když někdo potřebuje podpořit, jsme vždycky k dispozici. Když se k nám od týmu přidá někdo nový, podělím se s tím člověkem o všechno, co znám. Když si potřebují zlepšit časy, řeknu jim, ať se mě drží, že je povedu.“
Yaquelin Teletorová, 16 let bronzová medailistka panamerického poháru z roku 2021
„Opravdu se ráda učím a opravdu mám ráda sport, protože trénuji se svým strýčkem. Ještě jsem nezávodila, protože říkají, že jsem ještě moc malá, ale pokaždé, když trénuju, mám pocit, že jsem vyhrála.“
Zoe Ruizová, 6 let ;nejmladší členka týmu závodní chůze Cobán
„Na každý závod se hrozně těším a jsem šťastný, že můžu reprezentovat svůj kraj i svoji zemi. Je to pro mě velká čest. Pokaždé si říkám, že každá snaha mě dostává blíž k olympijskému stupni vítězů.“
Abner Pop, 14 let stříbrný medailista Střední Ameriky
„Příležitosti jsou pro ty, kteří si jich všimnou. Sny nemají datum expirace.“
Glendy Teletorová, 19 let devět let závodí po boku své sestry Yaquelin
Lisbeth Lópezová
Zleva: Lisbeth Lópezová, Juan Ortíz
Lisbeth Lópezová
Zleva: Lisbeth Lópezová, Juan Ortíz
„Když závodím, tak jsem úplně nadšená. Podívám se kolem sebe, vidím lidi, jak křičí a fandí a zaplaví mě vlna emocí, protože reprezentuji svou zemi a svůj tým. V závodní chůzi je tolik čisté energie. Bojujeme za cíle, které jsme si stanovili a překonáváme všechny překážky, které zvládneme.“
Lisbeth Lópezová, 15 let stříbrná medailistka z mistrovství Severní Ameriky, Střední Ameriky a Karibiku (NACAC)
„Na závodní chůzi mám nejradši to, že jsem součástí týmu, který není jenom týmem. Je to rodina. Trénink pro mě není jenom sport, je pro mě každodenní prací.“
Pedro López, 20 let zlatý medailista z mistrovství Severní a Střední Ameriky a Karibiku (NACAC)
Ronín Ortiz
Zleva: Ronín Ortiz, Mirna Ortizová
Ronín Ortiz
Zleva: Ronín Ortiz, Mirna Ortizová
„Mám ráda, když mě maminka pozoruje při tréninku a když vidí, že se díky ní a příkladu celé své rodiny věnuju závodní chůzi. Moje maminka, její partner [Erick Barrondo] a mí bratranci jsou profesionálové. Už odmala jsem chodila na dráhu a vždycky jsem se ráda dívala, jak moje rodina trénovala. A teď jsem ráda, že i když jsem teprve na začátku, s tímhle sportem už mám společnou historii.“
Ronín Ortiz, 13 let první rok závodní chodec a syn olympioničky Mirny Ortizové
„Než jsem začala se závodní chůzí, neměla jsem žádné velké sny. Ale chůze mi pomohla objevit, co opravdu chci. Než jsem začala dělat tenhle sport a potkala tuhle skupinu lidí, poslouchala jsem, co mi říkají ostatní a nechala se snadno ovlivnit. Teď vím daleko líp, kým chci být.“
Gabby Sicová, 11 let závodní chodkyně začátečnice
„Fotbal v Guatemale není na moc vysoké úrovni a uvědomil jsem si, že můžu dosáhnout větších věcí v závodní chůzi. Inspirace pro mě byla moje teta a bratranec, kteří se právě vrátili z olympiády. Trochu bojuju s pohybem boků, ale tenhle sport mám v genech, prostě ho musím dělat.“
Juan Ortíz, 15 let hráč fotbalu, z kterého se stal závodní chodec
Zleva: Yasuri, José Oliva, María Peinadová, Lisbeth Lópezová, Pedro López
Text: Julio Serrano Echeverría Fotografie: Juan Brenner Film: Juan Brenner, Paolo Giron