Může ti tahle hudba zlepšit zdraví

Všichni víme, že Mozart a Beethoven byli géniové. Koho by ale napadlo, že se jejich prastará mistrovská díla stanou základním kamenem rychle rostoucího trendu, kterému se říká hudba pro zdraví?

„Hudba pro zdraví“, ve vědeckém světě známější jako hudební medicína, je jednoduše řečeno každá hudba, která člověku pomáhá cítit se dobře při pouhém poslechu, jak tvrdí Lyz Cooperová, zakladatelka Britské akademie zvukové terapie. Hudební medicína podle ní obsahuje skladby, které mají „zvukové vitamíny“ (jak je označuje Cooperová), protože přinášejí „živiny“ pro mozek i tělo.

„Zvukové vitamíny jsou drobné prvky hudební skladby, například hlubší tóny nebo pomalý rytmus, které mají vědecky prokázaný neurologický efekt,“ vysvětluje. Tyhle prvky můžou člověku navodit pocit vyšší spokojenosti nebo klidu a s postupem času přinášejí skutečné fyziologické benefity (o tom se rozepíšeme za chvilku).

Cooperová a klíčové organizace prosazující tento trend předpovídají, že hudební medicína se zanedlouho stane celosvětovým fenoménem. Celá řada streamovacích a meditačních aplikací takové skladby pořád častěji zařazuje do vysílání a plánů, zdravotní skladby na míru uvádějí i technické platformy za využití umělé inteligence. A dělají to z dobrého důvodu: „Po roce, jaký má svět za sebou, patrně nikdy nebyla větší poptávka po domácím a nízkonákladovém způsobu, jak se zrelaxovat a regenerovat,“ vysvětluje Cooperová.

Magnetická rezonance prokázala, že hudební medicína stimuluje určité části mozku, především pak limbický systém. „Tahle oblast, známá jako emocionální centrum mozku, je spojená i s dalšími částmi mozku, které ovlivňují krevní tlak, tepovou a dechovou frekvenci, ale například i emocionální stav,“ vysvětluje Veena Graffová, MD, vědecká asistentka na oddělení anesteziologie a kritické péče na University of Pennsylvania. Jinými slovy, když posloucháš hudební medicínu, mozek vyšle signál tvému tělu, že je čas uvolnit se.

Při všech typech hudby dochází k uvolňování neurotransmiterů, jako jsou dopamin a další endorfiny, které můžou snížit nebo naopak zvýšit hladinu stresových markerů. „Proto v nás některé písničky vyvolávají nostalgii, veselí, smutek nebo zlost, nebo nám pomáhají uklidnit se, případně nás nabudí,“ dodává Graffová. „Když se množství stresových markerů snižuje, může se člověk dostat do stavu hlubokého uvolnění, který známe pod označením změněný stav vědomí. To je to útulné, hřejivé a příjemné místečko, kam se uchyluješ, když usínáš nebo se zrovna probouzíš,“ pokračuje Cooperová. „A nejde jenom o to, že se v tomhle stavu v dané chvíli cítíš tak dobře. Spojuje se s ním celá řada zdravotních benefitů, včetně pozitivní nálady, snížení úzkosti, uvolnění svalů i úleva od bolesti,“ doplňuje.

„Čím víc zvukových vitamínů skladba obsahuje, tím víc snižuje množství stresových i zánětlivých markerů,“ tvrdí Graffová, jejíž výzkum dokázal, že hudební medicína může být při uvolňování předoperační úzkosti stejně efektivní jako meditace. „Nejvíc vitamínů má tempo okolo 60 až 80 úderů za minutu, minimum velkých rytmických změn, žádný zpěv a ne moc zvukových výkyvů,“ vysvětluje. (Nejspíš to neodpovídá tvojí oblíbené rockové skupině, ale klasická hudba a meditační hudba z hodin jógy se do takových parametrů určitě vejde.) Všechny tyhle prvky pomáhají mozku i tělu přepnout z režimu „bojuj nebo uteč“ do režimu „uvolni se a začni trávit“.

Některé zvukové vitamíny, jako je postupné zpomalování rytmu skladby, mohou mít okamžitý efekt na snížení tepu a dokonce i krevního tlaku posluchače, což potvrdil i výzkum Cooperové zaměřený na jednu skladbu. „Testovali jsme ji v zařízení Mindlab na University of Sussex. Ukázalo se, že je to velká relaxační pomůcka. Dokonce tak velká, že když se vysílala v rádiu, moderátoři doporučovali řidičům, aby radši zastavili,“ vzpomíná.

Jsme teprve v počátečních fázích pochopení, jak mocná hudební medicína může být, upozorňují obě odbornice. Díky stále se zlepšujícím technologiím, jaké nabízejí různé fitness trackery, můžou vědci měřit tepovku nebo krevní tlak přímo během hudby a zjišťovat, jaké hudební vitamíny přinášejí ten největší efekt. Potom mohou přemýšlet, jak je využít k navození konkrétního účinku, například spánku, zklidnění nebo regeneraci svalů po tréninku.

„Hudba pro zdraví, nebo taky wellness music, představuje specifickou kategorii hudby, která se opírá o prostředí vybrané na základě výzkumu, pohodu, klasické pomalejší tempo a blahodárné podžánry,“ vysvětluje Graffová. „Podívej se na tyhle žánry, až budeš na svojí oblíbené streamovací platformě, a zkoušej, dokud nenajdeš skladby, které ti pomůžou osvobodit mysl z hlavy a přenést ji do toho krásného okamžiku. Jestli ale hledáš specifické druhy zklidnění, můžeš vyzkoušet následující tipy:

• Regenerace po tréninku: „Výzkumy dokazují, že zvuky s nízkou frekvencí přinášejí vyšší míru uvolnění svalů,“ vysvětluje Cooperová. Zkus třeba hudbu Paua, která je podle jejích slov obzvlášť efektivní při uvolňování stresu a napětí po tréninku.
  
  
• Relax před spaním: „Hledej hudbu s táhlými hlubšími tóny, kde je důležitější spíš dojem hudební krajiny než melodie. Neměla by být moc proměnlivá,“ navrhuje Cooperová. Taky se určitě budeš chtít vyhnout hudbě s ostrými vysokými zvuky. Skvělým kouskem pro tvoje unavené uši je skladba Somnus X, kterou zkomponovala sama Cooperová. Začíná rozsáhlejší hudební krajinou, která pozvolna a po dobu 10 minut slábne.
  
  
• Okamžitá úleva od stresu: Skladba, která zahrnuje i práci s dechem (v tomhle případě jsou povolená i slova), může pomoct mozku i tělu přepnout do režimu „uvolni se a začni trávit“. Cvičení na vyrovnání dechu, které navrhla Cooperová pod názvem BB1, pomůže zklidnit úzkost do pěti minut.
  
  

Bleskový tip: „Doporučujeme plná sluchátka bez ohledu na to, kdy nebo proč posloucháš, protože je tak hudba intenzivnější a snáz se do ní ponoříš,“ navrhuje Cooperová. Můžeš fyzicky cítit, jak hluboké basové frekvence procházejí sluchátky přímo do muskuloskeletálního systému.

Blahodárné účinky hudební medicíny můžeš cítit skoro ihned, jestli ale budeš poslouchat alespoň pět minut denně, efekt ještě vzroste. „Naše studie naznačují, že efekt hudby je kumulativní,“ říká Cooperová. „Čím víc posloucháš hudbu pro zdraví (stejně jako když věnuješ víc času meditaci nebo tréninku vědomí), tím efektivnější celý proces bude. Díky tomu budeš moct jít do větší hloubky, protože budeš hudbu znát.” Jinými slovy: Čím lépe bude znát zenový stav navozený Mozartem, tím hlubší ten zen může být.