Co dokáže pozitivní mysl
Trénink
Optimismus je výsledkem volby, která může vést ke zdravějšímu a šťastnějšímu životu. Díky těmhle tipům se to dá naprosto zvládnout.
Optimisté očekávají to nejlepší. Všechno se podle nich dá zvládnout a všechno může fungovat. Takový způsob uvažování vypadá skvěle. Ale jak je to ve skutečnosti? Mají optimisté doopravdy lepší život? Výzkum ukazuje, že ano.
Podle přehledu studií publikovaného v časopise Cardiology, který se zabýval skupinou 230 tisíc osob, mají lidé s nadprůměrným optimismem menší riziko vážných kardiovaskulárních komplikací. A nedávný výzkum Harvardské univerzity mezi přibližně 13 tisíci lidmi ukázal, že ti, kdo se považují za optimisty, se zároveň těší lepšímu fyzickému zdraví, mají zdravější návyky, lepší sociální zázemí a jsou na tom líp i z hlediska psychologie a společenského života.
Pokud se ti nechce číst dál, protože si myslíš, že se to týká jenom věčně usměvavých lidí, uvědom si tohle: Pozitivní myšlení je naše volba.
„Optimismus není něco pevně daného. Každý se může naučit být optimističtější,“ říká Elaine Foxová, Ph.D., profesorka psychologie a afektivní neurologie z Oxfordské univerzity a autorka knihy „Rainy Brain, Sunny Brain“. Když se rozhodneme přejít od negativního myšlení k pozitivnímu, prvním krokem je vědět, proč má náš mozek k těmhle přístupům sklon.
„Když máte pozitivní očekávání, je pravděpodobnější, že svoji energii investujete do toho, čeho chcete dosáhnout. Negativní očekávání vám bere jistotu, co a jak máte udělat, takže často neuděláte nic.“
Loretta Breuningová, Ph.D.,
zakladatelka Inner Mammal Institute
„Nervové dráhy, které vytvářejí pozitivní nebo negativní myšlení, vznikají v mládí,“ vysvětluje Loretta Breuningová, Ph.D., zakladatelka Inner Mammal Institute a autorka publikace „The Science of Positivity“. Naše minulé zážitky, hlavně ty z dětství, utvářejí naše očekávání, která jsou buď pozitivní, nebo negativní, a to je pro naši pozdější motivaci zásadní.
„Když máte pozitivní očekávání, je pravděpodobnější, že svoji energii investujete do toho, čeho chcete dosáhnout. S negativním očekáváním si za svými cíli nejspíš nepůjdete, protože mozek se brání usilovat o něco, co nepřinese odměnu. Negativní očekávání vám bere jistotu, co a jak máte udělat, takže často neuděláte nic.“
Tohle uvažování o „poloprázdné sklenici“ nejenom vyplavuje kortizol, stresový hormon, který mozku signalizuje ohrožení, ale zároveň vytváří zvyk, dodává Breuningová. „Negativní nervové dráhy se tím posilují. Je to jako když mluvíte rodným jazykem – přijde vám to tak snadné, že ani nevíte, jak jste se to naučili.“
Když se zaseknete ve spirále negativních myšlenek, přijde vám, že myslet pozitivně snad ani nejde. Opravdu to tak funguje: podle Foxové samotné myšlení nestačí. Pozitivní přístup neutváří myšlení, ale činy. „Když budete dělat hodně pozitivních věcí, zlepší vám to náladu a budete myslet pozitivněji,“ vysvětluje Foxová.
Cítíš motivaci? Tady je pět námětů, které můžeš vyzkoušet.
- Věnuj tři minuty denně přeprogramování svého mozku
Po dobu jedné minuty si představuj užitečné věci, které můžeš udělat v situaci, ve které se nacházíš. Dejme tomu, že sedíš doma a nudíš se. Během 60 sekund si nech projít hlavou činnosti, jako je uklízení, hraní na kytaru a meditace, kterými se v tomhle čase navíc konečně můžeš zabývat.
Když takhle budeš cvičit jednu minutu třikrát denně – třeba po každém jídle – po dobu šesti týdnů, může ti to pomoct přeprogramovat mozek na pozitivní myšlení. „Není úplně nutné všechno udělat,“ říká Breuningová. „Jde hlavně o nahrazení negativních očekávání pozitivními – uvědomit si, že ta negativní nevycházejí ze skutečnosti, ale spíš z našich představ o životě.“ - Každý den udělej jednu věc pro svůj dobrý pocit
Každá drobnost, která zlepší naše fyzické, mentální nebo emoční rozpoložení – ať už je to antistresové cvičení, vaření oblíbeného jídla nebo videochat s přáteli – může přispět k pozitivnímu myšlení, říká Foxová. „Smyslem je dělat něco, co nás naplňuje optimismem – ne jenom uvažovat o tom, že bychom mohli zkusit být optimističtější,“ dodává. - Nenech se odradit
Určitě ti už někdo říkal, že máš něco zkoušet znova a znova. Tahle zarytá vytrvalost je podle Foxové klíčovou součástí optimismu. Je tomu tak proto, že čím víc se na něco upřeš a snažíš se, tím spíš dosáhneš úspěchu. A úspěch nás přirozeně uspokojuje a vede k pozitivnímu jednání. - Soustřeď se na to, co můžeš ovlivnit
„Optimisté jsou přesvědčení, že mají věci pod kontrolou,“ říká Foxová. Tady je jeden způsob, jak toho dosáhnout: Soustřeď se na to, co můžeš udělat, ne na to, co nemůžeš.
Stane se třeba, že celé měsíce trénuješ na závod, který se nakonec nekoná, takže si nemůžeš jít pro nový osobák. Místo toho si ale můžeš stanovit nový cíl, který pro tebe bude výzvou – jako třeba každodenní masáž pěnovými válci nebo přidávání zeleniny ke každému jídlu. Zbavíš se tak pocitu marnosti, což je nejen příjemné a povznášející, ale taky pozitivně motivující. - Doufej v nejlepší, počítej s nejhorším
Můžeš být optimistou, a přesto se připravovat na to, že všechno nepůjde podle tvých představ. Tenhle přístup, který Foxová označuje jako „realistický optimismus“, je ve skutečnosti mnohem praktičtější než slepá víra, že život bude procházka růžovou zahradou – protože takový není. Když počítáš s tím, že se něco pokazí, třeba že ti při dlouhém běhu vyhládne (a zabalíš si s sebou něco k jídlu), znamená to, že máš věci pod kontrolou.
„Důležité je, abychom se na možné neúspěchy moc nefixovali,“ říká Foxová. „Zdravá mysl si dokáže udržet rovnováhu mezi citlivým posouzením možných hrozeb a nebezpečí a optimistickým přesvědčením, že všechno nakonec dopadne dobře, i když třeba jinak, než jsme čekali.“