Proměň neúspěch ve skok vpřed

Tvůj plán byl vstoupit v určitém věku do manželství, jenže tvůj dlouhodobý vztah právě skončil. Máš natrénováno na svůj první závod, jenže ten byl právě zrušen. Daří se ti už druhý týden jíst jenom veganská jídla, ale pak… si v polovině fazolového burrita uvědomíš, že je v něm sýr.

„Nečekané, různě velké překážky v nás můžou vyvolat úzkost, bezmoc nebo nás můžou úplně paralyzovat,“ říká Carrie Jacksonová Cheadleová, poradkyně pro mentální výkonnost a autorka knih „On Top of Your Game“ a „Rebound“. Proč tomu tak je? „Když věci nejdou podle plánu, můžeme mít pocit, že je to nad naše síly,“ dodává Jacksonová Cheadleová.

„Nepříjemná událost nás může dostat na kluzký svah negativního myšlení,“ vysvětluje Jehan Sparksová, PhD, behaviorální psycholožka z univerzity UCLA a specialistka na úsudek a rozhodování. Začneme se pak zaměřovat na to, co dalšího by mohlo být špatně. Začneme o sobě pochybovat ve věcech, u kterých by nás to předtím nenapadlo. To, co vnímáme jako selhání, si pak internalizujeme až do katastrofických rozměrů. Jinými slovy, „jsme vtaženi do spirály negativity,“ říká Sparksová.

Dá se tomu ale zabránit. „Stresující podnět v nás nevyvolá stres, dokud nedojdeme k závěru, že vzniklou situaci nezvládneme,“ říká Jacksonová Cheadleová. To znamená, že veškerou moc máme ve svých rukou. Můžeme si vybrat, jak budeme neúspěchy vnímat a jak s nimi naložíme. A dokonce je i můžeme využít k tomu, aby nás poháněly vpřed. Tady je návod.

1. Prožij všechny pocity.
„Žádný smutek. Nenech se tím frustrovat.“ Říkáš si taková slova často? „Bojovat proti svojí první reakci na negativní událost je přirozené, ale když si takové emoce vnitřně označíš jako ‚špatné‘, zpomalí to tvůj návrat ke snaze. Musíš si dovolit svoje emoce prožít, protože pak se přes ně budeš moct přenést,“ říká Jacksonová Cheadleová.

„Existují dokonce studie, ze kterých vyplývá, že přesná identifikace tvých emocí může urychlit proces návratu ke snaze,“ dodává Jacksonová Cheadleová, a proto doporučuje najít si na internetu „seznam emocí“ s přibližně 50 příklady, které ti pomůžou spolehlivě identifikovat to, co cítíš. „Místo toho, abychom dělili emoce do obří kategorie dobrých nebo špatných, můžeme si říct: ‚Aha, takže to, co cítím, je zoufalost.‘ Nebo: ‚Cítím beznaděj.‘ Když přesně identifikujeme to, co cítíme, a řekneme si, že je v pořádku to tak cítit dokážeme snáz psychologicky strávit to, co se stalo a rychleji se z toho dostat,“ vysvětluje.

2. Přijmi skutečnost a jednej.
Pokud máš nějaké zkušenosti s improvizovací, pak asi znáš pravidlo kladné odpovědi: Bez ohledu na to, co někdo ve scénce řekne, vždy je třeba to přijmout a stavět na tom. „Když někdo přijde s tématem mimozemšťanů a ty se pokusíš tomu vzdorovat, celá scénka se zhroutí,“ říká Jacksonová Cheadleová. Totéž platí při zpracovávání zklamání. Pokud zabouchneš dveře a řekneš „ani náhodou“, nikam se nedostaneš. Přijmi to, co se stalo, a urči si, co můžeš udělat jako příští krok. To ti pomůže vrátit se zpátky do sedla.

Sparksová říká, že přijetí tohohle náhledu ti pomůže vybudovat si a udržet myšlení zaměřené na pokrok, a taky přesvědčení, že náročným situacím se můžeš přizpůsobit a poučit se z nich. Nebudeš si myslet, že svoje schopnosti nemůžeš zlepšit. Když například ztratíš práci, tak místo myšlenek, že nemáš na to prosadit se ve svém oboru, si můžeš udělat seznam způsobů, jak v nově nabitém čase zlepšit svoje dovednosti. Pokud si zvrtneš kotník měsíc před začátkem běžecké sezóny, nemusíš věšet sportování na hřebík a můžeš se místo toho pustit do cvičení, která ti pomůžou líp při běhu držet rovnováhu.

„Taková schopnost nacházet si prospěšné alternativy taky výrazně podpoří tvoji houževnatost,“ dodává Sparksová. „Houževnatí lidé bývají úspěšní, protože jsou velmi odolní vůči neúspěchům. Učí se z negativních zkušeností.“

3. Zaměřuj se na pozitiva.
Tak jako pesimismus, i pozitivní emoce se dokážou nabalovat. „Když se aktivně zaměřujeme na pozitivní věci ve svém životě nebo na věci, za které jsme vděční, zvlášť když procházíme něčím negativním, začneme si všímat dalších pozitivních věcí,“ říká Sparksová. Přemýšlení o neočekávaných výhodách nových situací – například zrušení závodu znamená, že se budu moct zúčastnit virtuálního závodu na libovolné trase, stěhování k rodičům znamená, že ušetřím peníze na hezčí byt – může být dalším způsobem, jak na sebe nabalit pozitivní emoce. Obě akce zvyšují sebevědomí a motivaci, které ti pomůžou vrátit se zpátky na cestu a zkusit to znovu.

„Důležité je počkat s touhle taktikou, dokud si neprožiješ svoje pocity, ale zase ne tak dlouho, že by tě už začala pohlcovat spirála negativity. Když s ní začneš příliš brzo, může tahle taktika selhat, protože pocity, které vyvolá, nebudou přirozené,“ říká Sparksová. Nezapomeň, že si nejdřív musíš prožít negativní emoce a potom si budeš moct vytvořit objektivnější náhled a všímat si výhod, které ti pomůžou se odlepit od země.

4. Přenastav si cíl.
Ať je tvým cílem cokoli, musíš si ho po odklonu z kurzu přenastavit. „Náš mozek se rád drží původních očekávání i potom, co se nám změní okolnosti,“ říká Jacksonová Cheadleová. „Když si ale svůj cíl nepřenastavíš, ať budeš dělat cokoli, budeš mít pocit selhání.“

„Správné přenastavení cíle, záleží na tom, co chceš dělat a co tě motivuje,“ vysvětluje Jacksonová Cheadleová. Možná bude potřeba něco odsunout, takže třeba místo letošního výletu s přáteli podnikneš příští rok výlet větší a lepší. Nebo si možná budeš muset vytvořit plán, kterého se dokážeš držet. Třeba si můžeš naplánovat jedno rande týdně a být zas mezi lidmi. „Ať provedeš reset svého cíle jakkoli, klíčem je zapsat si nový cíl a konkrétní kroky, které k jeho dosažení podnikneš. Tenhle jednoduchý úkon zapojuje akční část mozku a může výrazně zvýšit pravděpodobnost úspěchu,“ říká Jacksonová Cheadleová.

Ještě jedna povzbudivá myšlenka na závěr: I když to tak v danou chvíli nemusí vypadat, neočekávané neúspěchy ti ve skutečnosti můžou pomoct zvýšit výkon, protože můžou vést k tomu, co odborníci nazývají „posttraumatický růst“. Ve studii provedené v roce 2019 na Northwestern University’s Kellogg School of Management se vědci zaměřili na mladší vědce, kteří na počátku svojí kariéry zažili neúspěchy. Studie odhalila, že o 10 let později překonali tihle vědci svoje vrstevníky. Jejich publikované články byly citovány častěji a měly větší vliv na jejich obor. Vysvětlením může být podle hlavního autora studie Dashuna Wanga, PhD to, že náročné zkušenosti můžou člověka posílit a dodat mu odhodlání. „Možná právě díky takovým náročným okamžikům, se tihle vědci stali lepší verzí sebe sama,“ říká Wang.

Tak na to, ať nepřízeň osudu využijeme ve svůj prospěch!