Evelynn Escobarová-Thomasová si světem razí vlastní cestu. Eve je zakladatelkou turistického klubu Hike Clerb a jejím cílem je, aby se ženy a transgender i Afroameričané, původní obyvatelé a lidi s barevnou pletí cítili v outdoorovém prostředí jako doma. Jednoduše řečeno, přináší mír a pokoj lidem v LA i jinde. Je tak ideálním partnerem pro ACG na tohle jaro. Přečti si o její nedávné výpravě do města Lone Pine v Kalifornii a o tom, co tam objevila. Třeba ti to dodá kuráž vypravit se na vlastní cestu za mírem a pokojem.

V tom všudypřítomném blázinci jsem na téhle planetě našla i v roce 2020 mír a pokoj a bylo to pouhé čtyři hodiny od Los Angeles, v městečku Lone Pine. Tohle místo je domovem šošonského kmene Pajutů a je známé rozlehlým tábořištěm (kopce Alabama Hills), které se nachází pod pohořím Sierra mezi obrovskými žulovými balvany. Vypadá to tam jako na jiné planetě. Ačkoli je to mezi trampy tak populární místo, najdete zde spoustu skvělých tábořišť.

S rodinou jsme vyrazili v autě plném vybavení, abychom si tam našli místečko jenom pro sebe. Úžasné na kopcích Alabama Hills je to, že ačkoli je to tak populární oblast, je člověk úplně izolovaný od ostatních táborníků. To, že nejsme sami, jsme poznali až v podvečer, když v dálce začaly plápolat táboráky, nebo když tu a tam projela další výprava táborníků.

Vzhledem k tomu, že jsem zakladatelka intersekcionálního ženského turistického klubu Hike Clerb, který má za cíl dostat ženy jiné barvy pleti do přírody, mohli by si lidé myslet, že jsem v outdoorovém prostředí jako ryba ve vodě, ale tak to úplně není. Doposud jsem si užívala pobyt v luxusních kempech nebo bydlela v obytných vozech na primitivních tábořištích (tzv. backcountry camping), ale myšlenka, že bych vztyčila vlastní stan, rozbila vlastní tábor, mě trochu děsila. Alespoň do té doby, než jsem podnikla tuhle výpravu.

Ať už totiž stavíš stan poprvé, nebo pomilionté, je to pořád o tom samém – prostě to musíš udělat. A ve skutečnosti na tom nic není. Byl to můj první výlet, kdy jsem musela založit tábor úplně od základu. A zdůrazňuji nejen proto, že je to prostě fakt, ale abych taky motivovala ostatní – nemusíš mít vůbec žádné obavy sbalit se a vyrazit s kamarádkou za dobrodružstvím. I když jsi podobně jako já možná netrávila dětství a mládí po kempech ani nikdy nepostavila stan, zvládneš to! Veř mi. Naší největší překážkou jsou často obavy vyrazit ven a zkusit to. Klidně si kempingovou výbavu půjč od přátel nebo si to, co nemáš, vypůjč z půjčovny.

Jakmile jsme připravili vše na přenocování, uvelebili jsme se u táboráku, poslouchali muziku, koukali na hvězdy, uvařili večeři, opékali žužu a prostě si užívali to, jak se pod hvězdami uprostřed skal cítíme jako doma.

Druhý den jsme se vydali do Národního parku Death Valley, kde se nachází nejnižší místo Severní Ameriky. Je to taky největší národní park na území 48 pevninských států. Cestovali jsme do Artists Palette a Sand Dunes a cestou se kochali výhledem do krajiny. Viděli jsme ty nejkrásněji zbarvené hory a ta největší „pískoviště“. Výpravu jsme zakončili v kotlině pohledem do pouště za svitu úplňku.

Poslední den jsme strávili v našem tábořišti a kochali se pohledem na horu Mt. Whitney. V téhle oblasti je spousta turistických cest a míst, která stojí za to navštívit. Ať už je to cesta po Movie Road, kde uvidíš scenérie známé z filmů, bouldering, nebo prohlídka skalních oblouků – možnosti jsou nekonečné. Jakmile jsme se nabažili všech skalních formací, jeskyň a putováním po kopcích, které nás obklopovaly, sbalili jsme výbavu a vydali se do LA. Doma jsme byli v neděli v sedm večer – odpočinutí, nabití energií a s blaženým pocitem na duši.